Pokud jste poslední dva měsíce nežili v jeskyni a trošku se zajímáte o dění na trzích, určitě jste různě na internetu zaznamenali podobné komentáře typu:
FED tiskne peníze, neomezeně nafukuje svoji rozvahu. To musí vyústit v jediné: obrovskou inflaci!
Nejpodivnější na tom všem je, že tento názor mají i někteří analytici a “odborníci”, kteří by tržním mechanismům měli rozumět. Je to skutečně tak, nebo jde o pouhé papouškování názorů těch účastníků, kteří se na problém nikdy nepodívali pod pokličku?
Klasická poučka by se dala napsat asi takto:
Růst peněžní zásoby = růst inflace.
Tohle je bohužel velmi nepřesné. Mechanismy, které stojí za růstem nebo poklesem inflace jsou poměrně složité a komplexní, pokusím se pohled na inflaci vysvětlit svým jednoduchým pohledem.
Aby za aktuálních podmínek začala růst inflace, bylo by potřeba, aby byl splněn alespoň jeden z níže uvedených bodů:
- zvýšení rychlosti oběhu peněz (money velocity),
- bezbřehé rozdávání peněz lidem (helicopter money),
- výrazný růst vstupních nákladů (ropa, mzdy),
- peníze, které poskytují banky, by se musely dostávat ve velkém ze “systému” ke spotřebitelům.
Pojďme si jednotlivé body trošku okomentovat…
Zvýšení rychlosti oběhu peněz
Tohle je sen každé centrální banky – co se vydělá, to se utratí, a koloběh peněz krásně roztáčí kola ekonomiky. Pokud se podíváte na obrázek níže zjistíte, že k žádnému zvýšení rychlosti oběhu peněz ale nedochází a pravděpodobně ani v dalších měsících docházet nebude. Naopak, od roku 2000 se rychlost oběhu postupně snižuje a měla by i nadále klesat, protože velká část lidí nemá v korona krizi peněz nazbyt a raději šetří na horší časy.
Bezbřehé rozdávání peněz lidem
Určitě jste slyšeli pojem helicopter money. Jedná se doslova o shazování peněz z vrtulníku obyčejným lidem. Obrázek vydá za tisíc slov.
Ano, slyším vás. To se přece děje! V rámci fiskálního balíčku CARES Act dostal každý Američan jednorázově 1200 USD + každý týden 600 USD po několik měsíců (bližší specifikace zde).
Jenomže si uvědomte, že pro velkou část lidí představují tyto peníze jediný příjem, který jim pomůže překlenout období nezaměstnanosti. Hádám, že většina si za tyhle peníze nepůjde koupit nový iPhone, ale raději je použijí obezřetně, hlavně na uživení rodiny, splátky dluhů a hypotéky.
Aby došlo ke zvýšení inflace, vláda by musela peníze doslova házet na lidi vidlemi. Všichni by tak měli nadbytek peněz na zbytečné utrácení. To se ale neděje!
Výrazný růst vstupních nákladů
Růst inflace bývá obvykle podpořen růstem vstupních cen. Nejběžnější vstupní komoditou je ropa, ale ta nedávno zkolabovala tak, že se dokonce prodávala za záporné ceny! Co se týče mzdových nákladů… V období historicky nejvyšší nezaměstnanosti (byť přechodné) je asi jasné, že se žádný extrémní nárůst mezd nekoná.
Ani před korona krizí ale nedocházelo k žádnému výraznému růstu mezd. Důvodem dost pravděpodobně mohou být technologie a robotizace, které se stále více využívají všude možně. Tyto dva fenomény výrazně zefektivňují práci, díky čemuž je tempo růstu mezd pomalejší.
Ohledně růstu dalších komodit… Nezaznamenal jsem, že by něco stálo za zmínku.
Peníze ze “systému” ke spotřebitelům
Jak se všude neustále mluví o tom, že FED “tiskne” peníze… on je fakticky netiskne a už vůbec nerozdává lidem. Poskytuje, mimo jiné, komerčním bankám likviditu tím, že jim půjčuje peníze. Ty mají za úkol rozpůjčovat peníze běžným lidem a podnikatelům na hypotéky, půjčky atd., čímž se zase rozjíždějí kola ekonomiky. Ještě je to navíc celé podpořené nulovými úrokovými sazbami.
Proč si myslíte, že se centrálním bankám nedaří dosahovat cílené inflace kolem 2 %? Protože se nedaří dostávat dostatek peněz ze systému k běžným lidem. Velká většina peněz končí zpátky na finančních trzích a v nemovitostech. To, že stojí index S&P 500 místo dvou tisíc dolarů čtyři, nikoho moc netrápí (až na zaryté medvědy a short sellery :)), ale to, že si mladí lidé nemohou koupit vlastní bydlení, protože je extrémně drahé, už problém je!
To ostatně dokazují i predikce FEDu ohledně vývoje inflace v následujících letech. Posuďte sami.
Závěr
Pokud si dáte, na základě výše uvedeného, jedna a jedna dohromady zjistíte, že k výraznému růst inflace (spotřebitelských cen) dost pravděpodobně nedojde (alespoň ne v horizontu dvou až tří let). Naopak, inflace bude nižší, než by si centrální banky přály. To je samozřejmě pro běžné lidi a dlouhodobé investory pozitivní. Neznám nikoho, kdo by si přál, aby mu peníze ztrácely v čase na koupěschopnosti.
Jedním z efektů “tisknutí peněz” je růst cen aktiv – akcií a nemovitostí, nikoliv však spotřebitelských cen. Neříkám, že to, co dělá FED, ECB a další je na 100 % správné, ale… Buď budu na celý systém nadávat, jako to dělá hodně lidí, nebo se přizpůsobím a alespoň částečně toho využiji ve svůj prospěch.