Čas od času se v diskusích nebo na blozích probírá téma napákovaných ETFek. Většinou probíhají myšlenkové pochody diskutujících následujícím stylem:

Pokud mají akcie z dlouhodobého hlediska pozitivní očekávané výnosy a mám před sebou dostatečně dlouhý investiční horizont, proč nevyužít pákového produktu a výrazně tak nepřekonat index?

Několik týdnů zpátky si všichni zainvestovaní obchodníci v podobných finančních produktech užívali býčí jízdu, hromadící se zisky a dobrý pocit, že všechny ostatní přechytračili a lehce překonali index S&P 500. V období od začátku roku 2016 po 19.2.2020 došlo ke zhodnocení SPXL (3x napákované ETFko indexu S&P 500) o neuvěřitelných +266 %. Za stejnou dobu přidal index S&P 500 “jenom” +66 %.

Dokud jdou trhy jenom nahoru, s občasnou mělkou korekcí o pár procent, cítí se všichni jako vítězové… Až do té doby, než dojde k nejrychlejšímu drawdownu indexu S&P 500 v historii…

Ten, kdo měl v tomto napákovaném ETFku zainvestováno, přišel za pouhých 23 obchodních dní o 77 % hodnoty a jeho náskok oproti nepákovému ETFku rázem úplně vymizel. Následující graf zachycuje vývoj drawdownu držení obou produktů.

A teď ruku na srdce. Kdo z vás by vydržel pokles hodnoty investice o 77 %? Já teda určitě ne. A to mám poměrně nízkou averzi vůči riziku. Neberu situaci, že nakoupíte ze srandy pár akcií nebo 5 % portfolia.

Proč nemám rád napákovaná ETFka

Zkusím vypíchnout pár zásadních nevýhod pákových (leveraged) finančních instrumentů…

1. Vyšší náklady na držení

U každého ETFka se udává tzv. expense ratio, což je ukazatel vyjadřující, jaké procento z celkových aktiv tvoří náklady spojené se správou a provozováním investičního fondu, typicky právě ETF nebo podílové fondy. Tyto náklady se skládají především z poplatků za správu a dalších nákladů, jako jsou obchodní poplatky, právní poplatky, poplatky auditorům a další provozní náklady.

V ČR si fondy obvykle účtují poplatek od 1 % do 2 % ročně, pokud se podíváme do USA, tak tam se náklady na správu klasických ETF fondů pohybují od 0,03 % do 0,20 % p.a. U 2x napákovaného S&P 500 (SSO) je to 0,90 %, 3x napákovaný S&P 500 (SPXL) si účtuje 1,01 % ročně.

2. Dlouhodobé držení může být problém

Například 2x napákované ETFko (SSO) je navržené tak, aby jeho denní návratnost byla dvojnásobná oproti klasickému S&P 500. Pokud S&P 500 zhodnotí daný den o +1 %, SSO zhodnotí o 2 % a vice versa. Jenomže to slovo “denní” často běžnému retailovému obchodníkovi unikne a potom se jenom nestačí divit, proč index S&P 500 zhodnotil kladně, ale jeho napákované ETF je v červených číslech.

Zde jeden reálný příklad… Během první poloviny roku 2009 vzrostl index S&P 500 o 1,8 %, u SSO bychom očekávali dvojnásobnou návratnost, tedy 3,6 %. Ve skutečnosti se ale SSO snížilo z 26,27 na 26,14, takže výsledek byl -0,005 %. Jak je to možné?

Důvodem je denní rebalancování napákovaných ETF.

Vysvětlení na příkladu: Předpokládejme cenu S&P 500 za 10 USD, ten první den klesne o 5 %, výsledkem je cena 9,5 USD (10 * 0,95). Další den vzroste o 5 %, výsledkem bude cena 9,975 USD (9,5 * 1,05), celkem z obou dnů ztráta -0,25 % ( (9,975 / 10) – 1). Nyní přejdeme na SSO…

Opět budeme předpokládat cenu 2x napákovaného SSO za 10 USD, ten první den klesne o 10 % (dvojnásobek S&P 500), výsledkem je cena 9 USD (10 * 0,9). Další den SSO vzroste o 10 %, výsledkem bude cena 9,9 USD (9 * 1,1), celkem z obou dnů ztráta -1 % ( (9,9 / 10) -1).

Zatímco S&P 500 měl ze dvou dnů návratnost -0,25 %, SSO za stejnou dobu ztratil -1 % a ne -0,5 %, což by předpokládal naivní obchodník. U 3x napákovaného SPXL by byla ztráta za stejné dva obchodní dny dokonce -2,25 %! Tento efekt se označuje jako decay (rozpad).

Na napákovaná ETFka působí negativně a) vyšší volatilita, b) obchodování do strany.

Pokud by se trh pohyboval delší dobu do strany ve volatilnějším prostředí, ztráta z držení napákovaného produktu může dosáhnout obřích rozměrů. Tahle skutečnost jasně hovoří proti jejich dlouhodobému držení.

3. Snadné vymazání obchodního účtu

Všimněte si, k jakému maximálnímu drawdownu došlo u SPXL v březnu (druhý graf shora). Jednalo se o pokles -78 %, ve stejném okamžiku byl index S&P 500 “pouhých” -34 % ve ztrátě. Pokud by došlo k dalším výrazným výprodejům, jakože k takovým v minulosti docházelo (viz článek anatomie drawdownů), 3x napákovaný SPXL by to nemusel vůbec přežít a přiblížil by se limitně k nule, přitom index S&P by zaznamenal ztrátu třeba 45 %…

Závěr

Tři výše zmíněné body jsou pro mě dostatečným vodítkem k tomu, abych se napákovaným ETFkům vyhýbal. Pro ty obchodníky, kteří je nechtějí držet delší dobu, mohou představovat zajímavý obchodní nástroj z pohledu využití marginu. Pro dlouhodobé držení jsou však naprosto nevhodné.

Až uvidíte v popisu ETF slova jako: 2x bull, 3x bull, ultra, ultrapro… raději se poohlídněte po něčem méně rizikovém (nenapákovaném), i za cenu nižšího zhodnocení, ale také menšího stresu. Pamatujte, méně je někdy více!