Bondy nebo hezky česky dluhopisy mohou být bezesporu zajímavou složkou portfolia nejednoho investora. Sám jsem vládní US bondy několikrát dlouhodobě držel a slušně na nich profitoval. Ale stejně jako u akcií existuje i u dluhopisů vhodnější a méně vhodná doba na investování, což je problematika, které se chci dnes trošku věnovat. Záměrně článek zveřejňuji v den před vyhlášením americké inflace a následného zítřejšího zasedání Fedu, abych dodal celému textu na autentičnosti a aktuálnosti.
Pozn.: Následující text se týká vývoje v USA, nikoliv v Evropě nebo v celosvětovém měřítku.
Zpátky do minulosti
K rozvedení myšlenky, proč jsem se vrátil zpátky do dluhopisů nejdříve vysvětlím, proč jsem je ve svém portfoliu nějakou dobu vůbec neměl. 17. října 2020 jsem na blogu napsal článek “Já jsem prostě nemohl odolat“, který pojednává o procesu sjednávání hypotéky v bance z důvodu extrémně výhodných podmínek. Co to ty výhodné podmínky byly? Úrokové sazby blízko nuly a velmi nízká inflace. No nevemte si v takových podmínkách půjčku za 2,19 % p.a. na 15 let, že? V té době bylo celkem jasné, že se ČR nevydá podobným směrem záporných úrokových sazeb jako EU, takže ty moc prostoru pro další poklesy neměly. A inflace mezi 2 – 3 % rovněž ne.
Víte, co je největším zabijákem výkonnosti jakýchkoliv dluhopisů? Rostoucí úrokové sazby v kombinaci s rostoucí inflací. Ve stejném období jsem měl stále ve svém portfoliu necelých 20 % v desetiletých vládních amerických dluhopisech, a právě z důvodu výhodných podmínek pro dlužníky a nikoliv věřitele, jsem postupně začal tuhle bondovou složku likvidovat až do začátku roku 2021, kdy jsem ji celou vyprodal.
Na grafu výše je zhruba zachyceno, od kdy do kdy jsem dluhopisovou složku ve svém portfoliu držel. K prezentaci používám ETF s tickerem IEF (7 – 10leté vládní bondy), ale sám jsem to obchodoval přes futures.
Proč jsem se do bondů po takovém čase vrátil
Dluhopisovou složku v portfoliu mám obecně rád. Má totiž několik výhod. Jednak dokáže snížit volatilitu akciové části portfolia, dále obvykle bývá velmi slabě a spíše negativně korelovaná s akciovými trhy (risk-off aktivum) a v neposlední řadě ji lze využít v tržních propadech jako střelný prach – prodejem zhodnocených dluhopisů získám volné peníze na nákupy zdecimovaných akcií nebo akciových indexů. Navíc je mnohem zajímavější než hotovost, protože vždy nese alespoň nějaký úrokový výnos. Samé jistoty a pozitiva… 😁
Finta celého obchodování s dluhopisy spočívá nikoliv ve fixním výnosu, který každý dluhopis nese, ale v očekáváních obchodníků ohledně vývoje úrokových sazeb a inflace. A pokud platí, že zabijákem výkonnosti bondů je růst sazeb a inflace, tak naopak vysoká inflace, “vysoké” sazby a jejich potenciální budoucí pokles jejich ocenění zatraktivňuje. Nyní vyvstává poslední a zcela zásadní otázka: Opravdu dojde k poklesu inflačních tlaků a následně i úrokových sazeb? V případě finančních trhů nelze garantovat nic, ale určité náznaky se už nějakou dobu objevují…
1. Komoditní super-cyklus se nekoná
Pokud jste pár měsíců zpátky, po vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu, uvěřili všemožným finančním expertům a gurus, že nás čeká desetiletý komoditní super cyklus… nechci předbíhat, ale pravděpodobně budete zklamaní. 1. října jsem v článku UPDATE: úpravy portfolia a YTD výkonnost 2021 napsal následující:
Začátkem roku (2021) začala média strašit s tzv. komoditním super cyklem. Jedná se o velmi dlouhé období (řádově desítky let), kdy výrazně roste cena všech komodit. Zahlédl jsem doporučení od “expertů” a šarlatánů nakupovat komoditní ETFka nebo dokonce samotné komodity. Celý ten povyk mně přišel absolutně neadekvátní. Ano, pokud bychom byli ve stavu ukončení vleknoucí se války, potom by komoditní super cyklus dával smysl, nikoliv však po korona krizi, kdy se dohání odložená spotřeba a vznikl díky tomu nesoulad mezi nabídkou a poptávkou. Netvrdím, že ceny nebudou ještě nějakou dobu vyšší, ale kontinuální růst deset a více let?
https://www.finhacker.cz/update-upravy-portfolia-a-ytd-vykonnost-2021/
A to jsem to psal ještě několik měsíců před tím, než bych vůbec tušil, že za chvíli budeme mít jednu válku za humny…
Co se týče samotných komodit, myslím, že pouhý pohled na price action prozatím žádný komoditní super cyklus nepotvrzuje. Namátkou vybírám dva zástupce – ropu a pšenici (oba náleží do významné složky CPI indexu – energie a jídlo).
2. Pokles peněžní zásoby
Na graf peněžní zásoby M2 jakožto na předstihový ukazatel vývoje inflace již nějakou dobu poukazuje hrstka ekonomů zejména na fintwitterové scéně. Přímo ze zdroje FREDu je definice peněžní zásoby následující:
M2 je ukazatel peněžní zásoby USA, který zahrnuje M1 (oběživo a mince v držení nebankovní veřejnosti, šekové vklady a cestovní šeky) plus spořicí vklady (včetně vkladových účtů peněžního trhu), malé termínované vklady do 100 000 USD a podíly v retailových podílových fondech peněžního trhu.
https://www.stlouisfed.org/financial-crisis/data/m2-monetary-aggregate
Musím uznat, že vývoj peněžní nabídky o lecčems vypovídá. Krásně je na něm totiž vidět, co se dělo v post-covidové době, kdy se rozdávaly peníze z vrtulníku (šeky domácnostem) a kvantitativní uvolňování jelo jako nikdy před tím, si centrální banky stály za tím, že jde o přechodnou inflaci, která se vyřeší sama. V posledním půlroce bylo už každému jasné, dokonce i centrálním bankám, že inflace přechodná nebude a bude ji potřeba řešit. Nyní peněžní agregát M2 ukazuje nejnižší změnu nabídky peněz v ekonomice od roku 2009 (v % kvartální srovnání) a centrální banky zintenzivňují boj velmi agresivním zvyšováním úrokových sazeb. Nezdá se vám jejich chování poněkud reaktivní a pokaždé s křížkem po funuse?
3. Lagující nájemné
Zatímco cca 40% složka indexu CPI – nájemné (shelter) – neustále v meziměsíčním srovnání roste, National Rent index posledních šest měsíců opravdu výrazně klesá. Neptejte se mně prosím na to, proč klesá vždy ke konci roku, neznám metodiku jeho sestavování. Co je ovšem mnohem důležitější – s jakou dynamikou k poklesům dochází. Shelter v CPI je bohužel jedna z nejvíce opožděných složek z celého indexu, což je způsobeno metodikou výpočtu.
4. Uzdravené dodavatelské řetězce
Určitě jste podobný graf už někde zahlédli. Jde o sazby kontejnerové přepravy, které se defacto vrátily na předcovidové úrovně. Dodavatelské řetězce kolabovaly pod neutuchající poptávkou v postcovidové éře, což bylo doprovázeno extrémním nárustem ceny za kontejnerovou dopravu, dnes se situace vrací do normálu.
Zdroj: https://www.statista.com/statistics/1250636/global-container-freight-index/
5. Nezaměstnanost
Fed má dvojí mandát – cenovou stabilitu a zaměstnanost. Na základě několika posledních NFP reportů vypadá celý trh práce v USA jako velmi silný, odolný a flexibilní. Logika je tedy taková, že dokud je trh práce silný a rostou platy, může Fed tlačit na pilu v podobě dalšího zvyšování sazeb. Ovšem někteří už poukazují na to, že jsou čísla zkreslená metodikou výpočtu. Například tak, že do NFP reportu se započítává jeden pracující jako dva v případě, že má dvojí pracovní úvazek. A takových specifik je tam více.
Průzkum nezaměstnanosti mezi domácnostmi (BLS household and payroll surveys) a firmami (Nonfarm payrolls) přestal od března 2022 korelovat a domácnosti hlásí spíše stagnující stav…
A co na to Fed?
Pokud máte podobný názor na inflaci jako já, tedy že dost pravděpodobně bude v následujícím roce docházet k jejímu poklesu, potom zůstává poslední neznámou vývoj úrokových sazeb. Pokud totiž Fed svoji restriktivní politiku přepískne a trh udusí víc, než je potřeba (podle mě už potřeba není), potom se domnívám, že uvrhne ekonomiku USA do vážné recese, což bude jenom akcelerovat cenový růst dluhopisů jakožto bezpečného přístavu. Kvůli recesi následně dojde ke znovu-obnovení kvantitativního uvolňování (QE), což bude opět voda na mlýn vládním bondům.
Nejsem jeden z těch, co si myslí, že všichni lidi ve Fedu jsou hlupáci, co neumějí pracovat s všemožnými daty a dávat si je do souvislostí. Bohužel mě ale nepřesvědčuje ani jejich reaktivní rozhodování na základě aktuální situace a spoléhání na některá značně zpožděná data. Zdali se Fedu podaří soft nebo hard landing vidím 50:50. Extrémně bude záležet na dalším vývoji úrokových sazeb a samotné rétorice. Níže jsou pravděpodobnosti na středeční zasedání Fedu.
Zatímco na zítřejším zasedání je téměř jistý hike na 4,5 %, tak na následujícím zasedání 1. února 2023 další vývoj tolik jasný není.
Pár slov závěrem
Rok 2022 lze jednoznačně prohlásit rokem energií. Následující rok by naopak mohl být rokem dluhopisovým. Znamená to, že odprodávám akciovou složku ze svého portfolia? Nikoliv. Pro investory, kteří mají volnou hotovost, by však přidání dluhopisů do portfolia na příští rok nemuselo být vůbec špatným nápadem. Moje názory a prognózy ale berte s rezervou. Možná se úplně pletu, inflace bude nadále růst, Fed bude pokračovat v agresivní restriktivní politice a bondy zažijí další špatný rok.
V tomto článku se nesnažím předpovědět, jak vyjde dnešní CPI report nebo jakou rétorikou bude zítra oplývat Powell. Spíše se zaměřuji na dlouhodobější tendence pro nadcházející rok 2023, a tam mi dluhopisy prozatím připadají jako jedno z nejzajímavějších aktiv.
Dnes a zítra si držte klobouky, na trzích to může být slušný fičák oběma směry. Z celého roku možná nejzajímavější týden…
Super článek, díky za něj…taky již začínám kroužit nad dluhopisy, jen ale v rámci našeho CZ rybníčku. Nějaké fajn státní dluhopisy jako hedge portfolia. můžu se zeptat jaké vy preferujete US dluhopisy, co říkáte na TIPS, je teď správný čas, když už inflace snad dosáhla/brzy dosáhne vrcholu. Díky za názor
Díky, jsem rád, že se líbí. Nebudu vám rozmlouvat české dluhopisy, ale já osobně bych do nich neinvestoval. Všechny ty výhody, co zmiňuji v článku, se týkají pouze amerického trhu. Bohužel to s inflací nevidím tak růžově v ČR, potažmo celé EU, tudíž mně české bondy v tomto kontextu moc smysl nedávají. Samozřejmě pokud chcete snížit volatilitu portfolia, dávají dluhopisy smysl kdykoliv, ale dostat úrok 4 % p.a. nebo kolik to minFin nabízí za státní bondy při inflaci >15 % mně nepřijde jako úplně výhodný deal. Kromě toho se s českými dluhopisy nedá obchodovat na sekundárním trhu (nebo si to aspoň myslím) a tudíž je nutné je držet až do konce splatnosti, což je veliká nevýhoda, protože já ty svoje pravděpodobně nebudu chtít držet celých 10 let.
Osobně preferuji 10leté vládní dluhopisy USA, které lze koupit jako ETF pod tickerem IEF nebo evropský ekvivalent $IDTM.UK (distribuující dividendu) nebo $CBU0.UK (reinvestující dividendu).
Pokud očekáváte, že inflace bude klesat, potom TIPS smysl nedávají.
Super, děkuji za názor. K těm ETF na US bonds, nevíte nějaký US bonds ETF, které můžeme nakupovat a mají delší splatnost? To IEF ETF jsou US bondy 3-7y, např. TLT jsou bondy 20y+, bohužel pro CZ residenty nejdou koupit. Díky za tip a poklidné Vánoce
Není nad to si udělat domácí úkol sám, tak i pro ostatní…. 20y+ US bondy(acc) jsou pod tickerem DTLA – iShares $ Treasury Bond 20+yr UCITS ETF
dobry den, ako sa daju nakupit bonds v interactive brokers? ake nakupujete? dakujem
Já osobně nakupuji 10leté vládní dluhopisy skrze futures kontrakty na 10 year US treasury (pod symbolem ZN), nicméně je to poměrně veliký kontrakt (v nominální hodnotě kolem 115.000 USD). Pro běžného retail obchodníka jsou vhodná evropská ETF – za mě $IDTM.UK (distribuující dividendu) nebo $CBU0.UK (reinvestující dividendu).
Je v tom pro českého investora nějaký rozdíl? Tuším, že v US daní treasuries jako income, takže futures jsou z daňového pohledu určitě lepší. Netuším však, jak je to s daněmi u UCITS ETFka.
Je v tom rozdíl, a dost zásadní. Zatímco z derivátů zdaníš realizovaný zisk vždy 15 % ať to držíš jakkoliv dlouho, tak u ETF nedaníš nic po splnění časového testu, což platí i pro UCITS.
Ahoj, napíš prosím článok Krok za krokom ako nakupovať US bondy, lebo ja som sa o to pokúšal už viackrát a nikdy som nič nevyguglil. Ďalší námet na článok by mohol byť aké bondy kupuješ (primárny upis alebo na sekundárnom trhu? government vs corporate? 20y vs shorter term? etc)
Dik za super blog 🙏
Koupí ETF IEF, vždyť to tady píše.
Ahoj Petře, nesmíš být na čtenáře mého blogu takový přísný 😄
Já ty nákupy dělám trošku sofistikovaněji přes futures na bondy (obvykle pod symbolem ZN), což má několik obrovských výhod: nominální hodnota 1 kontraktu je aktuálně cca 115.000 USD, ale margin na to je pouhých 2000 USD. A protože jsem plně zainvestovaný v akciích a nechci nic odprodávat, tak jedu ty bondy čistě na páku, takže mně to marginově skoro nic nesežere z cash.
No a teď ta hlavní finta: Bondy jsou obvykle slabě negativně korelované s akciemi, tudíž si to můžu dovolit jet na leverage a mám klidný spaní (dokonce klidnější než když držím jenom akcie 😀). Takto se mně dlouhodobě dařilo dosahovat nadvýkonnosti nad indexem s nižší volatilitou. Člověk ale musí přesně vědět co dělá a obchodovat to opatrně (maximálně to jedu na 20% páku z nominální hodnoty kontraktu) a aktivněji to řídit podle makro situace na trzích, protože jsou období, jako třeba posledního 1,5 roku, kdy bondy i akcie padaly, což může být slušný toxický koktejl.
Tohle jsem záměrně nepsal do článku, aby lidi nezačali nesmyslně nakupovat bondy (o kterých většinou nic neví) a ještě ke všemu na leverage.
Tohle je kazdopadne koktejl, ktery se v pripade dalsiho propadu trhu da ocekavat – padajici akcie, i dlouhopisy. Tzn. tradujte opatrne ;)
Nesouhlasím. Pokud budou padat akcie, s dost vysokou pravděpodobností budou růst bondy. Bondy budou padat v případě dalšího zvyšování úrokových sazeb (nad to, co není očekávané) nebo pokračující rostoucí inflaci. Pravděpodobnsti takového vývoje si určete sám, nicméně edge v tomto obchodě je značně na mé straně… Přečtěte si celý článek a pochopíte, proč jsem si v tomto případě poměrně jistý.
Ahoj, článek na tuhle problematiku psát nemusím, protože je to poměrně jednoduché, takže to zvládnu jedním komentářem tady v diskuzi 😉
Osobně nakupuji 10leté vládní dluhopisy skrze futures kontrakty na 10 year US treasury (pod symbolem ZN), nicméně je to poměrně veliký kontrakt (v nominální hodnotě kolem 115.000 USD) a tudíž nevhodný pro spoustu obchodníků. Pro běžného retail obchodníka jsou vhodná evropská ETF – za mě $IDTM.UK (distribuující dividendu) nebo $CBU0.UK (reinvestující dividendu).
Bondy určitě nenakupuji při primárním úpisu, k obchodování využívám sekundární trh. Za mě korporátní bondy určitě ne a když už, tak ty s investment grade. Já investuji pouze do státních bondů.
Super rada, děkuji za inspiraci.
Já jsem uvažoval o ČR bondech poslední 1/4 rok – “inflační” , ale volné peníze mám v IB.
Tak nyní vím, jak kombinovat.
Ahoj,
jen smělý dotaz. Neříkám, že jsem přečetl všechny články a komentáře, ale tak mě napadá. Spekuluješ někdy short nebo jen vždy vstupuješ do longu? Jako dlouhodobý investor asi jen spekulace na růst, že? A ty dluhopisy – sám je obchoduji přes futures, ale nikdy ne tak dlouhodobě, jako ty. V páce jaká tam je, už je to sakra jízda, takže co se týče futures, používáš při něm nějaký stoploss?
Ahoj, tak předně bych řekl, že nespekuluju vůbec. To, co se snažím dělat, je investování obvykle na delší dobu. Dřív jsem spekuloval s hodně proměnlivými výsledky a ve finále to nestálo za ten čas, co jsem tomu věnoval.
Trhy zásadně neshortuji, ale pokud bych cítil hodně silnou příležitost, short bych třeba zkusil s menší pozicí. Lze ale říct, že jsem vyloženě long-biased investor.
Futures na bondy mají sice obrovskou páku, resp. mají velmi nízké marginové požadavky (z pochopitelných důvodů), což mně velmi, ale velmi vyhovuje. Samozřejmě je neobchoduji s účtem 10.000 USD… Vždy jejich alokaci vztahuji k nominální hodnotě nakoupených kontraktů, nikoliv k marginovým požadavkům. Takže pokud mám např. 1 mio USD a nakoupím si dva kontrakty ZN, tak to znamená, že jsem alokoval cca 23 % svého portfolia, což není nic dramatického. Pokud se na to díváš touto optikou, tak to žádná šílená jízda není, protože bondy jsou mnohonásobně méně volatilnější než akcie. Stoploss při svých investicích nepoužívám. Můžu si to dovolit, protože obvykle neobchoduji na páku.
Moc díky za článek! Také jsem začal postupně nakupovat americké bondy a chtěl jsem se zeptat na jeden detail… osobně jsem zvolil ETF VGLT. Chtěl jsem se zeptat z jakého důvodu jsi zvolil expiraci 7-10 let místo delších? Myslel jsem, že ty delší by měly více reagovat na pokles sazeb, je to tak? Předem díky!
Ahoj, máš pravdu v tom, že bondy s delší splatností mnohem citlivěji reagují na změny sazeb. A to je přesně ten důvod, proč jsem zvolil střední expiraci – kvůli nižší volatilitě. V článku jsem to nepsal, ale já ty bondy obchoduji trošku sofistikovaněji přes futures a na páku. No a tím, že to je celé na leverage, z toho nepotřebuji vydojit maximum 😉
Pokud máš na následující makro vývoj podobný pohled jako já, určitě nejsou bondy s delší splatností chybou.
Super, moc díky za reakci! :)
Ahoj,
v první řadě díky za velmi podnětný článek a zároveň jedním dechem rovnou dodávám disclaimer, že jsem naprostý baťůžkář, co se bondů týče. Nikdy jsem je nedržel a teprve se učím teorii kolem nich. Jsem retailový, převážně pasivní investor do indexových ETF, tak prosím o shovívavost :)
(Snad) jsem pochopil, že nyní by mohla být na bondy dobrá doba – věřím, že US inflace bude už snad jen stagnovat, ideálně postupně klesat a předpokládám proto od cca Q2 stagnaci a ke konci roku ideálně i pokles US úrokových sazeb. Tím pádem se otevírá pěkný prostor na nákup US bondů. Pochopil jsem, že velmi zjednodušeně řečeno by každým poklesem sazeb o 1 % mělo dojít k nárůstu hodnoty US bondu dle durace (např. při duraci 5 let by teoreticky hodnota bondu vzrostla o 5 % v dokonale efektivním trhu). Chápu tedy správně, že je výhodné nyní koupit US bondy s co nejdelší možnou durací a ideálně je držet až do okamžiku, kdy sazby vyklesají na minimum, resp. někam k cca dlouhodobému průměru?
Když tedy navážu na přechozí komenty, proč kupovat jen ETF s durací US bondů 7-10y, když můžu koupit i duraci 20y+?
Doplním, že uvažuju nad nákupem těchto bondů pouze z jednotek % celkového investičního portfolia, i nadále se chci držet indexových ETFs…
Ahoj,
bohužel to není tak jednoduché. Bondy, ani jiné finanční instrumenty, se neobchodují podle toho, co se stane a je známo, to už je v cenách zaceněné, ale podle očekávání, co by se mohlo stát. Z toho důvodu nelze jednoznačně říct, že pokles úrokových sazeb (se kterým budou všichni počítat) bude mít přímý vliv na cenu. Na cenu bude mít vliv jakékoliv překvapení, ať už pozitivní nebo negativní, např. změna rétoriky Fedu nebo mnohem rychlejší / pomalejší snížení / zvýšení inflace.
To ale neznamená, že není správný čas na nákup dluhopisů. Já ve svém výhledu počítám s mnohem rychlejším poklesem inflace, než si myslí Fed, naopak očekávám, že úrokové sazby zůstanou po celý rok 2023 kolem 5 %. Je ale důležité si uvědomit, že můj dlouhodobější bondový obchod je hlavně z důvodu strategické alokace v případě, že na trzích dojde k problémům a Fed to se svojí restriktivní politikou přežene a ekonomiku uvrhne do vážnější recese.
Osobně jsem zvolil bondy se střední durací proto, že jsou mnohem méně volatilnější než ty dlouhodobé. Není ale chybou nakoupit 20+, jenom je potřeba mít na paměti, že v případě příznivého vývoje sice víc získáš, ale v případě nepříznivého naopak vic ztratíš…
ahoj, díky za super článek. Ačkoliv mám zkušenost s futures na indexy tak na bondy ne. Kupuješ tedy continuous ZN kontrakt tedy nyní například ZNH3 a IB ti ho odroluje automaticky? To se mi nezdá, protože v popisu toho futures je, že je deliverable…ale nevím.
Další a s tím související dotaz – jak často se tedy v tomhle případě vyplácí kupón / úrok z toho bondu? tj. aktuálně ke dnešku je to 3.869% pa. Mám na něj nárok přes držení future (předpokládám, že ano :)) ? Koukám na ten kontrak na cmegroup ale tedy jasné mi to není. Díky moc.
Ahoj, kontinuální kontrakt koupit nelze, musíš to kupovat po jednotlivých expiracích a rolovat si to sám, pokud to neuděláš, tak ti IB expirující kontrakt uzavře, ale nový ti otevírat nebude. Deliverable určitě není, například ten březnový má liquidation date 27.2.2023.
Tak kupon se samozřejmě u futures kontraktů nevyplácí, podobně jako se nevyplácí dividendy u futures na S&P 500. To ale samozřejmě neznamená, že je držba futures kontraktů vůči fyzickým akciím / ETFs nevýhodná a o dividendu / úrok investor přichází. Ta je zakalkulovaná do ceny samotného futures kontraktu. Pokud by to tak nebylo, potom by vznikl prostor pro arbitrážní obchod například long ETF / short futures, kde by obchodník na longové straně shrábl dividendu a na shortové by ji zaplatit nemusel. Takový obchod bych dělal klidně každý den 😄 U jakýchkoliv syntetických kontraktů (futures, opce) je vždy divi / kupon zahrut v ceně samotného kontraktu. Hlavní nevýhoda futures spočívá v nemožnosti využít časový test, ale zase jsou tam extrémně nízké požadavky na margin…
Díky – dává smysl. Jestli tomu dobře rozumím, tak ty ETFka, které jsi zmiňoval výše drží mix dluhopisů a například když zvolím expiraci 3 roky, tak ETFko se upravuje automaticky a prakticky nikdy nedosáhne splatnosti, je to tak? Tedy velký rozdíl oproti tomu, že si někde koupím jednorázový firemní dluhopis… u bondů pak podle doby držení bude můj kupón závislý od toho jak se v průběhu měnila sazba.
Máš pravdu, že u futures se to musí projevit v ceně… člověk tak tedy trochu přichází o tu psychologickou výhodu, že aspoň něco chodí na účet (jasně, např. podobné jako dividendy, které se vyplácí vs akumulují). To rolování se (mi) zdá být trochu opruz a je tedy nutné 1x za 3 měsíce odrolovat… V tu chvíli také vyčistíš stůl a realizuješ ztrátu/zisk který si za ty 3M nabral? Co jsem myslel tím, že je deliverable – v TWS – description je “Settlement Method” = “Physical Delivery” – co se stane když neodroluješ?
Co mi nepřijde moc intuitivní je v takovém případě hlídání výkonnosti mých bondů… poplatky za rolování OK, kupón je zapečený už v ceně, takže vlastně jen sleduji a zapisuji realizovanou P&L co tři měsíce? Asi se to dá zvládnout..
Ano, u ETF bondy obsažené nikdy nedosáhnou maturity. Ale na rozdíl od futures je kupón vyplácený prostřednictvím dividendy.
To rolování fakt opruz není právě z toho důvodu, že je to jednou za 3 měsíce, kdyby to bylo každý týden tak neřeknu, ale jednou za kvartál? Mně to teda nijak limitující ani otravné nepřijde. Ano, vždy dojde k realizaci buď zisku nebo ztráty a dochází k otevření nového kontraktu.
Když neodroluji, tak mně kontrakty IB automaticky uzavře. Cca týden dopředu posílá broker každý den email s tím, že v konkrétní den a čas dojde k likvidaci, takže je na to dost času. Já obvykle roluji až jakmile se začne přelévat volume z původního kontraktu na nový, což bývá cca 4 – 5 obchodních dnů před liquidation date.
Ahoj super clanok, konecne aj nieco konkretne od coho sa da posunut dalej. Dakujem.
Ahoj všem, potřebuji pomoci a poradit. Koukáme se na všechny možné ETF USA Bond. Všechny jsou dlouhodobě v záporu. Dividenda, kterou některé vyplacejí, nějak nekoresponduje s vyplácením 5% ročně (aprox.). Nějak stále nerozumím, do čeho tedy jako retail investor investovat, pokud chci vlastnit 10 nebo více let USA bond s 5% ročně fix. Díky (sorry fakt v bondech uplně nováček
Ahoj, máš dobrý dotaz, tak zkusím připojit svůj amatérský pohled na věc. Dividendový výnos na konkrétním ETF se liší od aktuální úrokové sazby mimo jiné z toho důvodu, že úroková sazba je každý den jiná. Fondy nemůžou každý den měnit dividendový výnos dle aktuální situace na trzích, to není reálné. Ale děje se to, že ty ETF fondy samozřejmě inkasují kupon z těch podkladových bondů, které drží ve svém portfoliu, což se projevuje na ceně samotného ETF + dividendový výnos. Je to podobné, jako akumulační akciové ETF, které nevyplácejí dividendu, ale přesto drží dividendové tituly. Znamená to, že si ty inkasovaný dividendy nechávají pro sebe? Nikoliv. Vrací je zpátky investorům v podobě reinvestování do podkladových aktiv.
Takže pokud koupíš ETF, který v sobě obsahuje třeba 10yr US bondy, budeš mít +- velmi podobné % zhodnocení (včetně inkasovaných dividend), jako bys držel samotné bondy s tím rozdílem, že fondu ještě zaplatíš roční fíčko. Snad je moje vysvětlení srozumitelný.
Ahoj. Díky moc za odpověď a za ten čas, co tomu věnuješ. Furt se v tom ale plácám. Zkusím popsat čemu nerozumím: Každé ze zde uvedených ETF je za posledních 5+ let v minusu a některé dost znatelně, třeba 20 a více procent. A to i ty akumulační. Proč tedy mám já jako retail investor kupovat bond, který má sice “někde” napsáno, že dává po více jak 10 let 5%+, ale celkem stejně příjdu o ranec.
Něco mi někde uniká – existuje někde možnost, koupit třeba za 100.000 USD napřímo US Bond na 10y s urokem 5% každý rok? S tím, že předpokládám, že počáteční vklad nebude podléhat jinému zhodnocení krom inflace. Nebo to celé funguje jinak?
Díky ještě jednou.
Hele tohle jsou úplný základy. Doporčuju nastudovat, jak bondy fungují. Je toho na internetu milion, jak v angličtině, tak češtině. Nemám prostor na to vysvětlovat základní principy, nezlob se. Pokud nebudeš ty bondy držet do splatnosti, tak stejně tak můžeš přijít o ranec a je jedno, jestli držíš napřímo bondy, bondový ETF nebo syntetický produkt. Bondy se obchodují každý den, což znamená, že se jejich ocenění neustále mění. Pokud nakoupíš bond nesoucí fixní úrok 2% na 10 let a za rok se zvednou úrokový sazby na 5%, co si myslíš, že to udělá s oceněním tvýho bondu? Bude pořád za stejnou cenu, za jakou jsi ho nakoupil? Nikoliv, cena bude mnohem nižší. Ano při splatnosti dostaneš svoje nominální 2% ročně, ale pokud byly úrokový sazby po většinu doby 5% a inflace 7%, stejně jsi na tom celém v reálném vyjádření tratil.
U IB můžeš koupit přímo US bondy nebo futures na tyhle bondy, ale vzhledem k tomu, že této problematice prozatím nerozumíš, vyvaroval bych se jakýmkoliv nákupům těchto instrumentů do té doby, dokud si nebudeš 100% jistý tím, co kupuješ a proč.
Ahoj. Bude nějaká aktualizace článku / pohledu na věc ?
Zajímavý článek k dluhopisům dnes vyšel na Patrii – https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5599445/pad-americkych-dluhopisu-se-blizi-splasknuti-dot-com-bubliny-jedinou-sanci-na-obrat-je-krach-akcii.html .
V současnosti nakupuji ETF TREX – 7-10 leté dluhopisy a ETF IDTL – 20leté dluhopisy , obě vyplácejí i dividendu , myslíš že je to rozumné ?
Ahoj, aktualizaci článku prozatím neplánuju. Vše výše popsané platí, bondy budu určitě držet delší dobu. Ale uznávám, že se prozatím nevyvýjí přesně podle představ, resp. ne takovým tempem. Trh už totiž uvěřil slovům Powella, že budou vyšší sazby po delší dobu, což má samozřejmě vliv na ocenění bondů. Za mě pořád ale platí, že se jedná o zajímavou příležitost (jasný, není inv. dop.).
K tomu článku: Už z titulku je patrný, že půjde spíš o clickbaitovou záležitost vzhledem k použitým slovům “krach akcií”. Článek pojednává o tom, že z krátkodobého hlediska by bondovému trhu samozřejmě pomohl výplach na akciích, s tím souhlasím. Ale z dlouhodobého hlediska to není jediná a zásadní věc, což autor trošku zapomněl zmínit. Větší vliv na bondy má vývoj, resp. očekávání ve vývoji úrokových sazeb a růst / pokles inflace. Bondový trh samozřejmě může růst společně s akciovým trhem – pokud se rétorika změní na méně restriktivní politiku a inflace bude dál polevovat. Otázkou zůstává jenom to načasování, a to neví s jistotou nikdo…