Po delší odmlce opět zdravím všechny své čtenáře. Už to bývá takovým pravidlem, že se vždy v období letních měsíců odmlčím. Letos to bylo způsobené především tím, že jsem se musel víc než obvykle věnovat svému byznysu a blogování tak šlo automaticky stranou. Nicméně vzhledem k tomu, že jsem v první polovině roku udělal několik změn ve svém investičním portfoliu a někoho by to možná mohlo zajímat, budu se v dnešním článku věnovat právě tomuto tématu.
Portfolio dle třídy aktiv
Změny oproti poslední aktualizaci:
- S klidným svědomím můžu říct, že ve skladbě portfolia dle jednotlivých tříd aktiv nedošlo k žádným výrazným změnám. Stále držím cca 90 % v amerických ETF / akciích a 10 % v 10yr US vládních bondech. Celou nominální dluhopisovou pozici držím na páku přes futures, abych mohl využít veškerou svou cash ke 100% zainvestovanosti na akciovém trhu. Tím, že jsou obě třídy aktiv obvykle nekorelované, nemám problémy s podstupovaným rizikem. Něco úplně jiného by bylo pákovat se do akciové složky, což dělám velmi zřídka. Důvody, proč se mně dluhopisy zdají stále atraktivní, jsem popisoval ve svém dřívějším článku.
- Krypto (BTC a ETH) tvoří stále velmi zanedbatelnou část mého portfolia. Prozatím nemám v plánu podíl jakkoliv navyšovat nebo měnit. Důvody jsem popisoval zde.
Akciová část portfolia po jednotlivých titulech
Změny oproti poslední aktualizaci:
- Historicky jsem měl akciovou část portfolia sestavenou tak, že zhruba 40 % bylo v defenzivních titulech, konkrétně v ETF na zdravotnický sektor (XLV) a low-volatility ETF (SPMV.L) a zbytek v S&P 500. Jenže jsem po covidovém obodbí 2020 a inflační zaručené recesi 2022 přišel na to, že mně volatilita a riziko vůbec nevadí. A protože nemám v trzích alfu, tak jedna z možností, jak si zlepšit výkonnost portfolia, je přes zvýšení bety. Takže jsem odprodal obě defenzivní pozice a namísto nich nakoupil S&P 500 a Nasdaq 100 tak, aby byly výsledné podíly zhruba 70 % S&P, 20% Nasdaq a 10 % zbytek. Proč zrovna takto? Protože mně to tak vyhovuje a cítím se s tím dobře.
- Nákup Nasdaqu v mém případě nikterak nesouvisel s hypem kolem umělé inteligence (AI). Již delší dobu jsem chtěl mít větší expozici na technologický sektor, kterému do jisté míry rozumím a stále v něm vidím obrovský potenciál do budoucna. V kombinaci s extrémní vyklesaností Nasdaqu, kterého se začátkem roku nikdo nechtěl dotknout ani hráběmi, šlo o ideálního kandidáta k zařazení do portfolia. A protože jsem měl na původních pozicích výrazný nerealizovaný zisk, musel jsem si počkat na splnění časového testu, což vyšlo na leden – únor 2023.
- S takto nastaveným portfoliem jsem aktuálně spokojený a pravděpodobně do něj nebudu delší dobu zasahovat. Pokud bude podíl v Nasdaqu růst rychleji než v S&P, což předpokládám, nebudu jej ani rebalancovat.
- Od provedení úprav portfolia je YTD srovnání následující:
- původní pozice: XLV +2,19 %, SPMV +6,7 %,
- nové pozice: Nasdaq +26,11 %, S&P 500 +15,14 %
- Nemůžu říct, že bych byl s novou výkonností nespokojený. 🙂
YTD výkonnost
Srovnání v korunovém vyjádření
Celkovou výkonnost svého portfolia si nechávám od brokera přepočítávat do korun. Dělám to tímto stylem konzistentně od začátku psaní blogu. Je to z toho důvodu, že žiji v České republice, kde spotřebovávám většinu peněz a tak mě nezajímá, o kolik jsem daný rok zhodnotil svoje portfolio v dolarovém vyjádření, ale naopak mě zajímá, o kolik se změnila jeho hodnota při přepočtu do CZK.
Jenže… nikdy jsem si neuvědomil, že zatímco broker celé portfolio bezchybně přepočítá do korun nebo jiné měny, tak při srovnání s benchmarkem (v mém případě SPXTR) ke stejnému přepočtu u konkrétního titulu nedojde a zhodnocení je tak chybně počítáno v denominované měně (USD). Proč to tady řeším? Protože od začátku roku dolar poměrně výrazně oslabuje a offsetuje zhodnocení z finančních trhů. Proto jsem na screenshotu níže manuálně upravil YTD výkonnost u SPXTR do korunového vyjádření, abych správně porovnával jabka s jabkami. 🍎
Oslabování dolaru je jeden z důvodů, proč se rád měnově hedguji. V současné chvíli mám investiční portfolio složené z 60 % USD a 40 % CZK. Jinými slovy se proti oslabování dolaru zajišťuji ze 40 %, což mě v současné chvíli u IB stojí 0,47 % p.a., ale benefit z toho plynoucí je solidní outperformance vůči portfoliu exponovaného pouze v USD.
Níže ještě vizuální srovnání equity s indexem SPXTR, který je opět chybně počítaný v dolarovém vyjádření, nikoliv v CZK.
Srovnání v dolarovém vyjádření
Poslední graf prezentuje srovnání portfolia s benchmarkem (opět SPXTR), avšak oba v dolarovém vyjádření. Ten sem dávám hlavně pro kluky a holky z FinTwitteru, aby se, pokud budou mít neutuchající potřebu, mohli porovnávat s nudným buy&hold investorem. 😉 Portfolio +22,9 % vs 19,71 % SPXTR. 😎
Závěr
Před několika lety jsem si vybral cestu a životní styl dlouhodobého buy&hold indexového investora. Trhům se defacto nevěnuji, úpravy dělám obvykle minimální, brokerské poplatky neplatím skoro žádné a přesto dosahuji velmi zajímavého zhodnocení v delším období, což zde v nepravidelných časových úsecích zveřejňuji.
Tento rok si prozatím nemůžu vynachválit. Díky drobným změnám v portfoliu v kombinaci s (ne)pravidelným investování ušetřených peněz se neustále proplétám touto klikatou, avšak rozmanitou a zajímavou cestou. A držím se hesla: cesta je cíl!
Ať se daří!
Výborný článek. Souhlasím. Koupit a držet. Je to sice trochu nuda, ale vynáší to :)
Díky. Je to nuda, ale podle mě i jedna z nejnáročnějších strategií na světě 😉
Nejnáročnější je vědět kdy do pozice vstúpit a kdy vystúpit :-)
Tímto díky za váš lednový crypto tip
https://www.finhacker.cz/ohlednuti-za-rokem-2022-slozeni-portfolia-a-vyhled-pro-rok-2023/#krypto
Rádo se stalo 🙂
Btw. pokud jsem dlouhodobý buy&hold investor, vstup ani výstup mě v podstatě nezajímají…
Ahoj, jak provádíš na IB měnový hedging? pokud budeš moci být konkrétní, budu za to rád, případně konkrétní postup. Měnový náklad 0,47% p.a. je super, díky!
Měnový hedging lze provádět několika způsoby, resp. skrze několik instrumentů. Asi nejjednodušší cesta je ta, že si od IB půjčuješ dolary, za které platíš úrok a současně inkasuješ úrok za držení CZK na účtu (úročí se vše nad 250 000 Kč). Takže když se chceš zajišťovat třeba z 50%, potom držíš u IB 50% v korunách a 50% v dolarech. Pokud jsi plně zainvestovaný, potom ti IB 50% dolarů půjčuje (v případě assetu denominovaného v USD) a 50% máš svých. V současné chvíli je na dolaru vyšší úrok než na koruně, takže vychází úrokový diferenciál záporný, což znamená, že tě zajišťování bude něco stát.
O něco výhodnější cesta je hedging přes forexové CFD, kde stále vychází úrokový diferenciál v případě short USD.CZK kladně, takže za zajišťování dostáváš ještě malý bakšiš. Tohle platí ale pouze v případě, že nespadáš se svým účtem do MIFID kategorie “retail”. Pokud ano, IB ti bude ještě doúčtovávat 1 % jako dodatečný náklad, takže tě bude zajištění opět něco stát. Na shortu USD.CZK dostaneš +0,27% – 1% = -0,73 % p.a.
Pokud bych se zajišťoval ze 100 %, potom by to vyšlo mnohem dráž, ale tím, že se hedguji jenom ze 40 %, nejsou ty náklady tak vysoké.
Díky za další update. Zrovna jsem včera nakukovala, jestli je něco nového.
A teď dotaz, vzhledem k dědické dani, neuvažuješ přejít na etf s jiným domicilem než USA ?
Pro mě zmiňovaný článek rozhodl, proč nevolit USA etf, i když mají lepší parametry.
Ahoj Katko, už se tak stalo. Většinu svých ETF jsem po splnění časového testu přehodil z USA do UCITS. Stále držím ještě zhruba 17 % v US domiciled ETF a čekám na splnění časového testu, abych je mohl taky přehodit. US ETF aktuálně využívám pouze k pravidelnému nakupování po menších kusech, což vychází u IB poplatkově mnohem lépe.
Ahoj, ak sa smiem spytat, ktore UCITS pouzivas pre investovanie do NASDAQ? Dakujem
Viz. můj předchozí komentář: https://www.finhacker.cz/update-upravy-investicniho-portfolia-a-ytd-vykonnost/#comment-2338
Ahoj, odkiaľ máš info že CSNDX (USD, akumulační) nebude podliehať dedičskej dani? Držím hlavne QQQ a tam je to vraj masaker s dedením – tipujem že z rovnakého dôvodu si sa QQQčiek zbavil.
FinHacker odpověděl na tvůj dotaz ve své odpovědi z 24. 7. 2023 9:21: “Většinu svých ETF jsem po splnění časového testu přehodil z USA do UCITS.”
QQQ – americké ETF
CSNDX – evropské (UCITS) ETF
U evropských ETF není dědická daň.
No ale presne na to sa pýtam, odkiaľ má info že u CSNDX dedičká daň nie je. Príde mi veľmi nereálne že európske ETF by nepodliehali dedičskej dani a americké ETF áno. Celý svet by totiž kupoval iba europske ETFka a nie americké, ale čuduj sa svete napriek tomu je americké SPY najväčšie ETFko na svete a americké QQQ druhe najväčšie.
Ahoj, čistě ze zvědavosti… proč sis vybral zrovna CSNDX a ne všechny UCITS? Nedává mně logiku, proč by jediný CSNDX mělo podléhat americké dědické dani a ostatní ne.
Jinak reálné to samozřejmě je. Žádné evropské UCITS ETF nepodléhá americké dědické dani, protože je drženo firmou mimo USA (v tomto případě fondem). Pokud bys držel portfolio pod svojí českou firmou, americké dědické dani samozřejmě taky podléhat nebude. Takže jedna z cest, jak se této dani bránit, je firemní skořápka, ale ne tak rychle… Držba portfolia v rámci svojí firmy nemusí být v každém případě úplně výhodná. Snad se o tom někdy rozepíšu.
Rovněž mně není jasný, proč by celý svět kupoval UCITS, když američanů se dědická daň defacto netýká a poklud se někoho týká, mají mechanismy, jak se jí zdárně vyhnout. A občani mimo EU mohou buď stejně tak investovat do fondů mimo EU, které budou fungovat na stejném principu jako ty evropské nebo mají s USA podespanou dohodu o zamezení tohoto zdanění (třeba Rakousko a asi 15 dalších).
Ahoj,
CSNDX som si vybral pretože ho spomínaš v komente tady: https://www.finhacker.cz/update-upravy-investicniho-portfolia-a-ytd-vykonnost/#comment-2338
Doposud som o existenci toho ETFka ani netušil, som plne zainvestovaný v QQQ a rád by som sa toho zbavil práve z dôvodu estate tax.
,,Rovněž mně není jasný, proč by celý svět kupoval UCITS, když američanů se dědická daň defacto netýká”
Američanov sa netýka, zvyšných 96% ľudí na tomto svete áno – preto mi príde divné, že QQQ alebo SPY by boli najväčšie ETF sveta ak majú tento obrovský handicap. Všetci by kupovali UCITS na S&P500 alebo NASDAQ100 a nie SPY / QQQ.
Budem ale veriť tomu že na európske ETF estate tax neexistuje, akorát mi brutálne vŕta hlavou prečo by celý svet kupoval QQQ a ne CSNDX. QQQ by ani nemalo existovať, resp. v obmedzenej miere pre Amíkov.
Pořád se na to díváš ze špatného úhlu pohledu. To, že je SPY největší ETF z pohledu spravovaných aktiv ještě neznamená, že tam lidi ty pozice drží dlouhodobě. SPY a QQQ jsou jednoznačně využívaný pro hedging, opční obchody, spekulace atd. atd. Víš, kolik z celkového objemu tam leží déle než rok? Úplně napohodu bych si tipnul, že průměrná délka držby tohoto ETF bude max. několik dní, to stejné bude platit pro qéčka.
Tvoje kalkulace s 96% lidmi této planety není úplně přesná, protože zcela jistě 96% lidí neovládá 96% akciového trhu. Tipoval bych, že to bude max. 20% a z toho bude 50% američanů. Dost střílím, ale myslím, že nemusím být daleko od pravdy.
Hlavně mně nevěř a zverifikuj si to sám! SPY ani QQQ nejsou podle mě ideálními reprezentanty dlouhodobého indexového investování. Když už, tak radši fondy od Vanguardu, tam těch dlouhodobě ležících peněz bude bezesporu mnohem víc.
Ahoj, trochu neskoro, ale díky za odpoveď :)
Hezký článek k dané problematice jsem našel na https://www.bankeronwheels.com/ucits-etfs-vs-us-funds-for-non-us-investors/ – doporučuji pročíst celý, osobně jsem se dozvěděl mnoho nových věcí (a nalezl odpovědi na některé tvé otázky a hypotézy).
Jak říká FinHacker, vlastní verifikací uvedených informací se určitě zkazit nic nedá.
Osobně neplánuji pročítat si americkou legislativu, ta evropská (minimálně UCITS směrnice) je k nalezení v češtině i slovenštině zde: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=celex%3A02009L0065-20140917 – v ideálním případě z ní bude plynout, že nepočítá s dědickou daní.
Dík za info, prešiel som si ten prvý link a bolo to prínosné. Na druhý link nemám bohužiaľ odvahu 😅
Dobrý den, děkuji za článek. Jde asi o začátečnický dotaz, ale rád bych se zeptal jak nakupujete dluhopisy přes futures. Děkuji moc za odpověď
Dobrý den, osobně nakupuji futures na bondy přes ticker ZN (10yr US treasury note) + příšlušný měsíc expirace. Ale pozor, jedná se o kontrakt v nominální hodnotě přes 100 000 USD. Existují i mini / micro kontrakty, ale jejich tickery z hlavy nevím.
U IB jsou microfutures pod tickery 2YY, 3YY, 10Y, 30Y . Viz https://www.interactivebrokers.com/en/trading/cme-micro-treasuries.php
Ještě k těm dluhopisům, který volíš expirační měsíc při nákupu případně podle čeho se rozhoduješ při volbě měsíce a jestli pak rouješ tak kdy před vypršením ?
Děkuji
Volím vždy ten nejbližší a roluju těsně před expirací, jakmile se volume přehoupne na další kontrakt.
Ještě bych se rád zeptal jak se lze u IB zajistit do CZK za 0,47% p.a. určitě by to zajímola více lidí. Děkuji za váš blog a případně odpověď
Viz moje odpověď výše: https://www.finhacker.cz/update-upravy-investicniho-portfolia-a-ytd-vykonnost/#comment-2314
Děkuji za obě odpovědi :)
Mám to tentokrát horší než Ty, ovšem já mám v portfoliu převážně vysoce dividendové tituly typu JEPI, JEPQ, RYLD … takže preferuji stabilní dividendu před výnosem. Ale taky se to dá letos vydržet ;-)
A získané dividendy reinvestuješ nebo ne? Já mám prostě s těma divi tituly ten problém, že když něco nese třeba 10%, tak to musíš danit 15%, a už to samo o sobě ubírá na výkonnosti. Já si hloupě počkám na splnění časovýho testu a nedaním už nic, kromě toho sranda yieldu na S&P 1,47% a 0,58% na NQ.
Reinvestuju “jak kdy” ;-). Matematicky máš samozřejmě pravdu, pokud firma / fond vyplatí dividendu, tak nejenom že ty peníze nemůže dál točit, ale navíc divi daním.
Psychologicky jakože zajištění “předčasného důchodu” je ale pravidelná dividenda úplný balzám na duši, i když se jedná třeba jen o jednotky tisíc USD měsíčně. Prostě – hezky se s tím počítá, no…
Snad mi rozumíš.
Jasný, rozumím. Ale fakt jde jenom o psychologickou berličku. Matematicky je úplně jedno, jestli získávám divi nebo odprodávám část pozice. Akorát že divi se musí zdanit 15%… Ale jasný, divi tituly jsou obvykle cash cows, takže stabilnější a míň volatilnější. Kromě toho zdanění proti těmto titulům nic nemám.
Díky za bezva článek!
Rád bych se zeptal, přes který instrument na IB nakupujete Nasdaq?
Menší objemy klasicky přes QQQ, ale jinak držím většinu v CSNDX (USD, akumulační).
Díky moc za info, to CSNDX ETFko pro mě bude ideální.
QQQ nevím jak bych koupil jinak než přes opce, kde bych musel brát 100ks, což je už docela sumička :)
Ahoj, pěkný článek. Na finmagu včera vyšel článek: “populární S&P500 je pro investice nevhodný” a místo toho doporučuje “S&P 500 Equal Weighted”, kde má každá akcie stejnou váhu 0,2%, kvůli rozložení rizika – bezpečnější řešení. Chci se zeptat na tvůj názor na toto ETF? Díky.
Ahoj, článek jsem letem světem prolítl a je to poměrně zajímavé téma na samostatný článek, o kterém bych se rád rozepsal. Zkusil bych jej sepsat v prvním školním týdnu v září, snad mně nebude bránit časové vytížení.
Ve stručnosti: Equal weighted S&P 500 může být z pohledu rizika NĚKDY o něco “bezpečnější” než cap weighted, zatímco JINDY to může být přesně naopak. Já bych jej osobně do portfolia nezařadil ani z důvodu zdánlivého benefitu nižšího rizika koncentrace. Ale o tom až ve slibovaném článku.
Ahoj, planujes zverejnit update portfolia ku koncu roka 2023? Rad by som pocul nejake tvoje myslienky a nazory :) Dakujem.
Ahoj, jasný. Určitě minimálně v lednu 2024 napíšu shrnutí výkonnosti a složení svého portfolia za tento rok a konečně už budu zveřejňovat i absolutní čísla, ne jenom %. Já bych se rád věnoval psaní na blog víc, ale bohužel tento rok byl hodně pracovně crazy. Mám v plánu napsat ještě jeden až dva články do konce roku, tak snad to vyjde.
Jinak předem můžu říct, že co se týče mého portfolia, tak k žádným zásadním změnám od posledního updatu nedošlo. Pořád držím cca 70% S&P 500 a 20% Nasdaq + zbytek bondy a akcie a jediný co dělám, je, že pravidelně přikupuju indexy tak, abych držel +- podobnou alokaci..
super, tesim sa :)