Benjamin Franklin napsal v dopise pro Jean-Baptiste Le Roye roku 1789 následující: “Naše nová ústava je nyní zavedena a působí dojmem, který slibuje trvalost, ale na tomto světě není nic jistého, kromě smrti a daní.” Smrt a daně, dvě jistoty, se kterými se dřív nebo později bude muset vypořádat každý z nás. Kromě použití slavného citátu amerického státníka v úvodu tohoto článku bych jen těžko hledal námět hodící se na blog o osobních financích, který by kloubil obě “nepříjemnosti” dohromady. Bohužel se zde jedno z nejméně pochopených, nejzáhadnějších a velkým počtem investorů nejvíce přehlížených témat nabízí. Mluvím o americké dědické dani neboli estate tax, která se netýká pouze nemovitostí a občanů USA, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale rovněž akcií/ETF a kupodivu i nerezidentů USA. Že jste o ní ještě neslyšeli nebo se na vás nevztahuje? O to zajímavější pro vás bude následující text.
Skvělý článek k této problematice sepsal na svém blogu Skejwin – Máte US akcie u Interactive Brokers? Možná vás čeká dědická daň 40 %. Já bych předchozí titulek rozšířil o skutečnost, že se dědická daň netýká pouze klientů Interactive Brokers, ale teoreticky všech brokerů. V dnešním a příštím článku se pokusím toto neznámé a záhadami opředené téma blíže osvětlit a přidat svůj vlastní pohled na celou věc.
Letem světem
V případě pozůstalosti po zesnulých nerezidentech (nonresident alien), kteří nejsou občany Spojených států, je daň z pozůstalosti daní z převodu majetku patřící do americké jurisdikce (US situated assets / US situs), který může zahrnovat hmotný i nehmotný majetek vlastněný ke dni úmrtí zesnulého. Tato daň se uplatní v případě, pokud hodnota pozůstalosti přesáhne zákonem stanovený limit pro osvobození. Dědická daň je vyměřována americkým daňovým úřadem (IRS) a vypočítává se na základě reálné tržní hodnoty pozůstalosti, a nikoliv na základě toho, co zesnulý za svůj majetek původně zaplatil nebo jakou měl hodnotu v době pořízení ❗❗
Pro země, které nemají s USA uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění v případě dědické daně [*], mezi něž patří mimo jiné Česká republika a Slovensko, [1] platí následující:
- Sazba dědické daně se pohybuje mezi 26 – 40 % dle výše hodnoty majetku.
- Osvobození od daně je omezené do 60 000 USD a zdanění tak podléhá majetek nad tuto částku.
- Dědická daň se uplatňuje na majetek patřící do americké jurisdikce (US situs):
- akcie všech amerických společností (veřejně obchodovaných i soukromých)
- podílové fondy s domicilem v USA (ETF, mutual, hedge),
- nemovitosti na území USA,
- umělecká díla,
- hotovost na účtech amerických brokerů.
- Dědické dani naopak nepodléhá:
- hotovost na běžných a spořících účtech v amerických bankách,
- americké státní dluhopisy,
- komunální dluhopisy osvobozené od daně,
- americké depozitní certifikáty (ADR – typicky třeba akcie BABA).
🧠 Země, se kterými má USA v současné době uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění v případě daně darovací a/nebo daně dědické (15)
Austrálie, Finsko, Irsko, Rakousko, Francie, Itálie, Jižní Afrika, Kanada, Německo, Japonsko, Švýcarsko, Dánsko, Řecko, Nizozemí, Velká Británie. [1]
💸 Uncle Sam wants your money!
Občani a rezidenti USA jsou v roce 2023 osvobozeni od daně darovací a daně z pozůstalosti do výše 12 920 000 USD. [2] Vidíte ten nepatrný rozdíl?
Níže ještě orientační tabulka, abyste měli představu o tom, jak je americká dědická daň progresivní a že se opravdu nejedná o zanedbatelné částky…
| A: Hodnota od… | B: Hodnota do… | Daň ze sloupce A | Sazba nad částku A |
| 0 USD | 60 000 USD | 0 USD | 0 % |
| 60 000 USD | 80 000 USD | 0 USD | 26 % |
| 80 000 USD | 100 000 USD | 5 200 USD | 28 % |
| 100 000 USD | 150 000 USD | 10 800 USD | 30 % |
| 150 000 USD | 250 000 USD | 25 800 USD | 32 % |
| 250 000 USD | 500 000 USD | 57 800 USD | 34 % |
| 500 000 USD | 750 000 USD | 142 800 USD | 37 % |
| 750 000 USD | 1 000 000 USD | 235 300 USD | 39 % |
| 1 000 000 USD | 2 000 000 USD | 332 800 USD | 40 % |
| 2 000 000 USD | nad 2 mio USD | 732 800 USD | 40 % |
Raději zde ještě jednou zdůrazním, že se daň vypočítává z reálné tržní hodnoty majetku, nikoliv podle nákupní ceny nebo z rozdílu nákupu a prodeje, jako je to třeba u danění kapitálových zisků. Jinými slovy, pokud jste za svůj život zvládli vydělat, ušetřit a zainvestovat např. 1 000 000 USD do amerických akcií, ale bohužel jste “neplánovaně” náhle umřeli, dědicům po vás může zbýt u IRS sekera v hodnotě 332 800 USD, což činí přes 33 %, o které se vám hodnota pozůstalosti sníží! Jak trefně Skejwin ve svém článku poznamenává, americká estate tax má svojí povahou charakter konfiskace majetku, a to myslím zcela bez nadsázky.
Říkáte si, mně se to netýká, já mám zainvestováno u evropského brokera? Tak pozorně čtěte dál, pravděpodobně budete překvapení…
Mýty & fakta
Veškerá fakta jsou řádně odcitovaná z kvalitních a relevantních zdrojů, takže nečekejte žádné výmysly nebo domněnky. Jednotlivé mýty budou postupně gradovat až k samotnému jádru pudla. 🐩
1. Mám účet u amerického brokera, ale jako Čech / Slovák nepodléhám estate tax
Z předchozího odstavce už je asi každému jasné, že se americká dědická daň bezesporu týká všech amerických brokerů. A protože nemá ČR ani Slovensko podepsanou smlouvu o zamezení dvojího zdanění u dědické daně s USA, tahle daň se na vás prostě vztahuje. [3] [4] Pokud jste v posledních letech zakládali nové účty nebo přesouvali peníze a akciové pozice k Tradestation, Tastyworks nebo Firstrade, nejčastěji z důvodu vyššího pojištění proti úpadku brokera (SIPC), tohle je jednoznačně jejich velká nevýhoda. V praxi to funguje tak, že pozůstalým broker neuvolní hotovost / investované prostředky do té doby, dokud nedostane potvrzení o uzavření dědického řízení od amerického daňového úřadu. [5] [6] Existuje na to formulář s názvem Form 706-NA (pro nerezidenty USA) a najdete jej přímo na stránkách IRS.
Brokeři nejsou zodpovědní za dodržování daňových předpisů v oblasti dědických daní, takže jde o daňovou povinnost pro cizince nerezidenty a jejich daňové poradce. Američtí brokeři vyžadují před uvolněním majetku z účtu zesnulého uzavření dědického řízení IRS.
https://greentradertax.com/how-to-save-u-s-taxes-for-nonresident-aliens/
Podobnou skutečnost potvrzuje také banka Charles Schwab:
V případě úmrtí skutečného vlastníka má americká brokerská společnost podle amerických daňových zákonů zakázáno převést aktiva z účtu zesnulého, dokud daňový úřad neukončí daňovou kontrolu pozůstalosti.
https://www.schwab.com/resource/us-tax-and-estate-disclosure-to-non-us-persons
2. Mám účet u evropského brokera, tím pádem se mně estate tax netýká
Jeden z častých omylů kolující všude po internetu. Pojďme se podívat na to, co přesně je napsáno na stránkách IRS:
Mezi aktiva umístěná v USA (US situs), která podléhají dědické dani, patří například:
https://www.irs.gov/individuals/international-taxpayers/some-nonresidents-with-us-assets-must-file-estate-tax-returns
- nemovitosti nacházející se v USA,
- hmotný osobní majetek (s výjimkou některých uměleckých děl),
- akcie společností založených v USA nebo podle amerického práva, a to i v případě, že nerezident držel certifikáty v zahraničí nebo je zaregistroval na jméno zmocněnce (nominee).
Voilà! Přímo na oficiálním webu amerického daňového úřadu (IRS) je bez jakýchkoliv okolků napsáno, že i když držíte akcie mimo USA nebo je za vás drží broker na své jméno, estate tax se na vás vztahuje. Jinými slovy, to, že držíte akcie nebo ETF přes maďarský Interactive Brokers, XTB nebo Degiro automaticky ještě nemusí znamenat, že jste před touto daní ochráněni. Stejnou tezi potvrzuje i mezinárodní auditorská a daňařská firma Ernst & Young:
Je třeba poznamenat, že opatrovník může z logistických důvodů zavést dohodu o jmenování. To však nestačí k tomu, aby se vyhnul dědické dani v USA, protože konečným skutečným vlastníkem majetku zůstává fyzická osoba. Stejně tak držení amerických akcií na neamerickém makléřském účtu neposkytne žádnou ochranu před dědickou daní.
https://www.ey.com/en_uk/ey-frank-hirth/how-to-navigate-us-estate-tax
A aby těch důkazů nebylo málo, tak tady ještě jeden od Green Trader Tax:
Nerezidenti, kteří drží americké cenné papíry na zahraničním makléřském účtu, musí tyto americké cenné papíry započítat do amerického majetku.
https://greentradertax.com/how-to-save-u-s-taxes-for-nonresident-aliens/
Je mně líto, ale je to tak. Žádný evropský broker neposkytuje automaticky ochranu před dědickou daní v USA.
3. To je řečí kolem, EU brokeři o této dani nemají ponětí, takže po nikom nebudou vyžadovat potvrzení o uzavřeném dědickém řízení v USA
Souhlasím s tím, že většina evropských brokerů buď zarytě mlčí nebo nemá nejmenší “ánunk” o dědické dani v USA. Tím ale dobré zprávy končí. Je pozoruhodné a zároveň úsměvné, že i podpora Interactive Brokers zcela chybně interpretuje problematiku kolem estate tax, což mě už vůbec nepřekvapuje…
💬 Překlad odpovědi ze supportu Interactive Brokers ohledně estate tax, zdroj: fórum ako-investovat.sk.
Pokiaľ ide o dědickou daň v USA, na internete sa o tejto téme uverejňuje veľa dezinformácií. Estate tax v USA sa týka obyvateľov USA s majetkom v Spojených štátoch. Neexistuje žiadna dědická daň pre zákazníkov mimo USA. V skutočnosti sa ani my nezaoberáme tímto zdaňovaním pre zákazníkov z USA. Najlepšie to popíšeme, keď podrobne opíšeme, ako postupujeme pri náhlom odchode zákazníka:
Ak zákazník v USA a/alebo mimo USA náhle zomrie, požiadame najbližších príbuzných v rodine o predloženie kópie úmrtného listu. Takisto by sme požiadali o všetky dokumenty, ktoré by mohli pochádzať od súdov a ktoré nás môžu informovať o tom, kto je po smrti zákazníka právoplatným vlastníkom majetku. Po získaní dokumentov spolupracujeme s príslušnou osobou v rodine na vytvorení majetkového účtu a potom ju vyzveme, aby buď zlikvidovala majetok nebo vybrala finančné prostriedky. Alebo by tiež mohli previesť obsah účtu k inému maklérovi, ak je to jednoduchšie. Tak či onak, spoločnosť Interactive Brokers nevykonáva žiadne zdanenie majetku ani služby súvisiace s majetkovými daňami. Môžeme, žiaľ, potvrdiť, že sa často stáva, že zákazník náhle zomrie, vrátane tisícov našich neamerických zákazníkov, a náš postup je vždy presne taký, ako je opísané vyššie.
Dúfame, že to pomôže k objasneniu.
S pozdravom,
Melissa-Interactive Brokers
Vtipná je hned první věta od Melissy, že se na internetu ohledně tématu estate tax zveřejňuje mnoho dezinformací, přičemž její odpověď je v přímém rozporu s tím, co říká IRS. To, že IB neví, o čem mluví, názorně potvrzuje Honza Betlach. Svoji zkušenost sdílel chvilku po zveřejnění toho článku na Twitteru:
Z předchozích odstavců je zřejmé, že brokeři nejsou zodpovědní za dodržování daňových předpisů v oblasti dědických daní, takže jde o daňovou povinnost pozůstalých dědiců, [7] což potvrzuje další z velké čtyřky PricewaterhouseCoopers:
Primární povinnost zaplatit dědickou daň americkému daňovému úřadu (IRS) v USA má vykonavatel pozůstalosti po zemřelé osobě. V případě pozůstalosti po osobách, které nejsou americkými občany, pokud pozůstalost zesnulého nejmenuje kvalifikovaného vykonavatele v USA, je každá osoba, která vlastní majetek zesnulého, povinna podat přiznání k dani z pozůstalosti a může být povinna uhradit veškerou splatnou daň z pozůstalosti v USA.
https://www.pwc.ch/en/insights/tax/us-estate-and-gift-tax.html
Podobné vyjádření od Ernst & Young:
Pokud v USA vznikne daňová povinnost z pozůstalosti, je povinností vykonavatelů uhradit případnou dlužnou částku. Pokud tak neučiní, může se daňový úřad obrátit na vykonavatele osobně, na příjemce pozůstalosti nebo dokonce na správce majetku v USA.
https://www.ey.com/en_uk/ey-frank-hirth/how-to-navigate-us-estate-tax
Teď si určitě říkáte: “To je toho, jednoduše budu hrát mrtvého brouka a když to ode mě nebude vyžadovat broker, na vyřízení dědické daně v USA prostě zapomenu”. Přiznám se, že tohle mě napadlo taky, ale má to jeden problém… 👇🏻
4. Když EU broker nevyžaduje potvrzení od IRS a já to nenahlásím, nikdo se přece nic nedozví 🤐
Legitimní myšlenka, ale má to háček s názvem FATCA. Jedná se o vzájemnou dohodu o výměně informací mezi USA a téměř všemi zeměmi. Níže citace přímo z webových stránek MFČR:
Dohoda mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o zlepšení dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku a s ohledem na právní předpisy Spojených států amerických o informacích a jejich oznamování obecně známé jako Foreign Account Tax Compliance Act byla podepsána dne 4. srpna 2014 v Praze a byla uveřejněna sdělením MZV č. 72/2014 Sb. m. s. Dohoda vstoupila v platnost 18. prosince 2014.
https://www.mfcr.cz/cs/legislativa/mezinarodni-spoluprace-v-oblasti-dani/dohoda-fatca/zakladni-informace
Od svého daňového poradce mám potvrzené, že výměna informací mezi ČR a USA normálně a bez problémů probíhá. Jak efektivně jsou finanční úřady jednotlivých zemí schopny zpracovávat tato big data je otázkou, nicméně do budoucna se to určitě horšit nebude, spíš naopak. A když si vzpomenete na to, že máte s brokerem podepsaný formulář W-8BEN kvůli zamezení dvojího zdanění dividend, musí být každému jasné, že může mít americký IRS všechna potřebná data naservírovaná na stříbrném podnose.
Neuvědomil jsem si, že evropské finanční instituce, mezi které patří i brokerské společnosti, jsou povinny v rámci dohody FATCA předávat IRS informace pouze o účtech amerických daňových poplatníků, a nikoliv českých nebo slovenských. Z čehož vyplývá, že ryze evropští brokeři nemají povinnost hlásit americkému IRS informace o obchodních účtech evropských rezidentů. To však automaticky neznamená, že vám, resp. vašim pozůstalým, nemůže za oceánem vzniknout daňová povinnost…
5. Fajn, udolal jsi mě všemi svými argumenty, ale… Nikde na netu jsem nenašel jedinou zmínku o tom, že by tuto daň nerezident USA někdy zaplatil
Tak tohle je asi tak silný argument jako moucha při 40 stupních v létě. Je možné, že IRS dědickou daň z akcií pro nerezidenty prozatím neřeší/neřešil, ale vsadili byste na to 30 % hodnoty svého portfolia i za deset, dvacet let? Kromě toho, estate tax v aktuálním znění není zase tak stará, konkrétně z roku 2018, takže chápu, že těch případů, jenž by měly snahu podělit se o své trpké zkušenosti veřejně s ostatními, nebude prozatím moc.
6. OK, ok, vzdávám se. Ale mě se to netýká, já jsem ještě mladý…
To be continued… Stay tuned! 📻
Závěr
Nechápejte prosím dnešní článek jako snahu z mojí strany šířit poplašné zprávy nebo kohokoliv strašit. Jako kdyby nestačilo, že nás straší všichni ti finanční experti v médiích a na sociálních sítích ohledně akciových výprodejů a garantovaných recesích. Smyslem bylo vyvrátit nesmysly a polopravdy kolující všude na internetu, podložit moje myšlenky jasnými a nezpochybnitelnými fakty a čtenářům trošku více přiblížit a osvětlit existenci této málo známé daňové problematiky.
A protože už začal být na můj vkus článek poměrně dost dlouhý a já vás nechci déle nudit těmito právně-daňovými složitostmi, rozhodl jsem se jej rozdělit na dvě části. V příštím pokračování se můžete těšit na:
- vyjádření několika evropských brokerů k této problematice (snad se mně do té doby ozvou),
- jak se s americkou dědickou daní vypořádat z pohledu evropského investora,
- jak se k celé věci stavím a zda podniknu nějaké kroky.
Teaser: Jestli máte po dnešku pocit, že je s investováním kromě rizika spojeno příliš mnoho dalších komplikací a nástrah, nezoufejte. Existují instrumenty, které vás sice neochrání před rizikem na kapitálových trzích, ale před dědickou daní ano. Jsou to například ETF s domicilem v EU a další, ale o tom až příště…
* Česká republika má s USA uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, ale ta se vztahuje pouze na
daň z příjmu a daň z majektu, nikoliv na dědickou nebo darovací daň (Sdělení č. 32/1994 Sb.).
[1] IRS.gov: Estate & Gift Tax Treaties (International)
[2] IRS.gov: Estate Tax
[3] Deloitte: US estate and gift tax rules for resident and nonresident aliens (2022)
[4] IRS.gov: Some Nonresidents with U.S. Assets Must File Estate Tax Returns
[5] Green Trader Tax: How To Save U.S. Taxes For Nonresident Aliens (2018)
[6] Charles Schwab: US Tax and Estate Disclosure to Non-US Persons (2012)
[7] PwC: US estate and gift tax: 8 factors to consider as a non-US person (2018)
Doplňková otázka – vztahuje se dědická daň i na aktuálně nezainvestované prostředky u daného brokera nebo pouze na akuálně držené securities? Díky
V článku je to poměrně jasně napsané:
Doporucil bych overit (pro jistotu) ze proti cash u brokera se zapoctou pujcky u toho sameho brokera. Z principu bych to cekal: ~fair value of assets (mysleno snad jako net assets). Ale s debilitou toho zakona aby se jeden nakonec nedivil a nebylo interpretovano doslovne ‘hotovost na uctech brokeru’ (rozumim ze hedgujes fx pres pujcky usd proti czk cash)
Snad jsem srozumitelny…
To je dobrá poznámka a nebude asi úplně easy to ověřit se 100% jistotou. Každopádně bych taky čekal, že by se měly závazky započítat proti hotovosti a až tu danit, ale přesně jak píšeš, taky bych se moc nedivil, kdyby to tak nebylo.
Ta daň se vztahuje i na “hotovost na účtech amerických brokerů”? Stejnou sazbou? A jedná se opravdu jen o americké brokery? Lepší být připravený, než překvapený. Díky za článek.
Viz můj předchozí komentář.
Nejedná se jenom o americké brokery, ale defacto o všechny brokery. Všechno je v článku detailně popsané.
ETF s domicilem v EU mě napadli hned u prvního odstavce! Že bych se do toho daňového plánování začal dostávat? :) Těším se na další díl.
To je tedy prasárnička. Vláda by měla přestat chrápat a buď uzavřít s USA smlouvu a nebo nasadit 90% dědickou daň z českých akcií, kdy naši občané budou do miliardy osvobozeni. Stejně absurdní princip.
Podepsání smlouvy o zamezení zdanění dědictví mezi USA a ČR nebude podle mě úplně triviální a je absolutně mimo politický zájem. Aby Američané tuto daň pro Českou republiku zrušili, stejně jako pro Rakousko nebo Německo, budou jistě chtít něco na oplátku – princip reciprocity. Když si vzpomenu, že ještě nedávno byl minoritní akcionář nepřítelem státu, vychází mně z toho, že se v této oblasti nic nestane… bohužel.
Co se dělo před rokem 2023, že byl minoritní akcionář nepřítel státu “nedávno”, zatímco pak už nikoli? Mě přijde že nepřítelem státu jsme se stali až teď, když premiér Fiala lidem vysvětluje, jak si nemají představovat minoritáře pozitivně, jelikož “jsou to velcí bohatí podnikatelé se stamilionovými majetky”. Babiš takové výroky neměl, naopak jeden čas chtěl dokonce zrušit daň z dividend, než ho za to tehdejší opozice rozcupovala.
Nicméně s názorem, že pro naše vlády nebude smlouva o zamezení dvojího zdanění nikdy téma, bohužel musím souhlasit.
Energo krize a WFT (wtf :)), tudíž snaha mediálně vyobrazit minoritní akcionáře ČEZu a bank jako dotěrný hmyz a plevel dožadující se svých práv.
Takže chápu správně, že když tam někdo bude mít 1mil usd. Tak odhadem 330k usd musí pozůstalý nejprve zaplatit a teprve až pak se k penězům dostanou ? Vždyť to nedává smysl….
Pokud bude mít dotyčný 1 mio v americkch akciích / ETF s domicilem v USA u amerického brokera, tak ano, dokud neskončí dědické řízení (pravděpodobně zaplacením daně), má US broker povinnost nepřevést aktiva zesnulého. Možná to půjde uhradit složitou cestou přes právníky a notáře v USA přímo z toho dědictví, nevím. Kdyby to IRS vyžadoval až ex post, tak by se taky mohl dočkat toho, že by se na úhradu estate tax nerezidenti USA vykašlali.
Jako dalsi moznost reseni dedicke dane se zda pouziti drzeni portfolia na s.r.o. (dedeni obchodniho podilu projde podle zakonu CR).
Řešení na vyhnutí estate tax by to bylo, ale držet investiční aktiva – akcie / nemovitosti ve firmě má obrovskou řadu nevýhod, namátkou:
Akcie ve firmě mají víc nevýhod než výhod, mluvím z vlastní zkušenosti. Budu se tomu věnovat ve druhém dílu.
Ahoj, díky moc za článek i za celý web a těším se na pokračování :)
Chtěl jsi opravdu napsat “víc *výhod* než nevýhod”? Z toho výčtu problémů mi to zní spíš naopak – což bych i intuitivně čekal. Ale hodně mě zajímají tvé praktické zkušenosti.
Ahoj, jj máš pravdu. Je to překlep, už jsem to opravil.
Čo napríklad využiť JOINT Account (za predpokladu, že som naivný a dôverujem niekomu z rodiny)? Sám som spravil pre rodinu manuál ako “stiahnuť” peniaze do Českej banky v prípade, že by si po mňa prišla zubatá.
Joint account s tím pomůže jenom z části. Na nejběžnější typ survivorship se estate tax vztahuje z 50 %.
zkusim napsat uplnou hloupost. jak rychle se broker, potazmo IRS dozvi o mem umrti? v radu hodin, dni, tydnu, mesicu? co kdyz budu nekomu verit, dam mu login, aby v pripade umrti okamzite uzavrel ucet? pokud se bude nekdo z me aplikace prihlasovat, pak broker asi nic neresi, no ne? ikdyz, ted to dvoufazove overeni to taky komplikuje.
Dvoufázové ověření jde v případě důvěry snadnou zmáknout, ale co když přidá broker fázi třetí? IB už nějakou dobu (myslím že namátkově, ale často) vyžaduje telefonický rozhovor při větších výběrech nebo při výběrech na nové bankovní účty. A lze předpokládat, že telefonní hovory brzy nahradí videohovory… Jeden je již teď při zřízení účtu, tak by bylo logické, aby byl i při ukončení.
Při zřízení účtu probíhá videohovor? Tomu se mně nechce věřit. Vůbec bych se ale nedivil tomu, kdyby při rušení účtu nebo převádění vysokých částek kontaktovalo majitele compliance oddělení s tím, jestli je všechno v pořádku…
Ano, mohu také potvrdit, že když si jeden kolega (slovenské občanství) zakládal před cca 1 – 1,5 rokem účet u IB, tak si vyžádali videohovor pro jeho ověření (asi v rámci KYC procedury).
Zajímavé, člověk se pořád dozvídá nový věci 👍😀
Tohle je za mě hodně nešťastné řešení. Upřímně netuším, kdy/jak/jestli vůbec je IRS schopný se dozvědět o úmrtí nerezidenta USA, který drží akcie u EU brokera. To imho netuší nikdo.
Nebudu brát v potaz dvoufázové ověření, protože to je podle mě detail. Tvoje řešení má ale několik bezpečnostních děr, navíc s možností chyb. Komu bys přihlašovací údaje v současné době dal? Sourozenci, manželce, kamarádovi, známému notáři? Jak bys je naučil, jak se uzavírá účet, to nevím z hlavy ani já, a to s IB pracuji přes 10 let. Není to jenom o zrušení účtu, nejdřív musíš uzavřít všechny pozice a následně vybrat peníze na bankovní účet zemřelého, který už bude obstavený dědickým řízením u nás. Pravděpodobně bys musel sepsat detailní návod, jak to celé provést. Co když by se za 10 let úplně změnil postup? Budeš to upravovat každý rok? Nezapomeneš na to? Kam si dotyčný návod uschová? Neztratí ho v průběhu času? Co když se to nebude líbit compliance oddělení IB a budou kontaktovat majitele s ohledem na náhlé rušení účtu?
Tohle řešení je prostě šíleně na vodě.
Souhlasím, proto jsem to celé nazval jako hloupost. Jen mi přijde super pojmenovat všechna ta úskalí nahlas, což jsi udělal. Ještě horší ale je, že celá tahle estate tax skutečně je a je to skutečně (moc trefně pojmenováno) konfiskace majetku. Svého času jsem v USA žil a dokonce tam na ni přišla řeč. Jen mě tenkrát ani ves snu nenapadlo, že by se mě také mohla týkat. A když to dotáhneš ad absurdum, tak někdo naspoří 1 mio USD, v pokročilém věku si půjde zainvestovat do USA na burzu, za měsíc “odejde” a strýček Sam chce svoje procenta.
Ano, všechno se může stát. Proto se snažím tuhle problematiku víc osvětlit. Bohužel se zatím zdá, že se k tomuto tématu evropští brokeři moc vyjadřovat nechtějí…
Tyto praktické problémy ovšem řeší společný účet u brokera, kde má druhá osoba plná dispoziční práva (obvykle manžel, manželka).
Navíc účet není třeba vůbec uzavírat, ostatně proč, stačí ho vybrat do (skoro) nuly a nechat spát.
Ale společný účet neřeší samozřejmě právní problémy – druhé osobě patří jen část majetku na investičním účtu, obvykle 50 %.
Souhlasím.
Ahojte, prosím iba pre potvrdenie a môj pokoj. Rozumiem správne, že keď vlastním iba európske akcie (resp. akcie firiem s domicilom EU) a UCITS ETF (lebo však americké ETF ako retail neviem kúpiť), tak táto téma sa ma netýka, že? :)
Ďakujem.
Ano, netýká.
Z článku si beru následující do té doby, dokud se pro občany ČR nic nezmění. Budu se snažit udržet maximální hodnotu svého účtu do 60 000 USD. Pokud budu chtít držet více US akcií, založím další účet u brokera buď na manželku, nebo děti a tam budu investovat to co bych původně investoval přes svůj účet. Děkuji za tento článek a příspěvky ostatních čtenářů k této diskuzi na docela důležité téma, které se týká nás všech.
Jestli máte hodně peněz nebo se vám bude dařit, v dlouhodobém měřítku se vám omezení do 60K USD portfolia bude pravděpodobně dodržovat velmi těžko. Nicméně je dobré o tomto problému vědět a v případě větších portfolií alespoň část přehodit z držení akcií třeba do ETF s domicilem v EU. 😉
K bodu 4 doporučuji si prostudovat, jaké účty jsou součástí reportingove povinnosti evropského brokera související s regulací FATCA.
Díky za připomínku. Mohl bys mně sem hodit přímo relevantní zdroj?
Pravděpodobně máš na mysli to, že české finanční instituce jsou povinny předávat IRS informace pouze o účtech amerických daňových poplatníků a nikoliv českých klientů. Je to tak?
Ano. Já jen, že celý článek je korektní, jen ten bod 4 není úplně přesný. IRS dostává dle FATCA od evropských brokerů pouze informace o amerických občanech.
Díky za upozornění, máš pravdu, v tomto případě jsem to lehce nedomyslel. Hodím tam doplnění.
Problému se vyhnete, když budete mít v PTF výhradně akcie s domicilem v Kanadě, Austrálii, Velké Británii a dalších zemích. :-)
Boženko vaše rada má značné nedostatky a určitě není řešením daného problému. Doufám, že je jasné, že se v celém textu věnuji výhradně US akciím / ETF a jak minimalizovat dopady nesmyslu s názvem estate tax. Nic ve zlém, ale vaši radu bych přirovnal k této situaci: potřebuji sehnat do vývaru mrkev, ale mám problém ji koupit. Vy mně poradíte, ať tam místo ní dám bramboru nebo rajče. Není zelenina jako zelenina…
Jistě, že má nedostatky.
Reaguji spíše na to, že po upozornění na tento problém se někteří rozhodli dělat investice do 60 tisíc USD (viz výše Petr) nebo raději kupovat české akcie či kryptoměny. To je, myslím, daleko horší rozhodnutí, než postavit si PTF z akcií s jinými domicily než americkým. Přitom právě v Kanadě, Velké Británii, Austrálii, či Japonsku je dostatek kvalitních blue chips na dlouhodobé držení.
Já si myslím, že to Petr nemyslí tak, že si bude škrtit portfolio do 60K USD. Spíš to myslel tak, že si jej rozdělí na více rodinných subjektů. Osobně jsem anti stockpicker a stockpicking jako takový velmi nerad komukoliv doporučuju.
Btw. svůj komentář píšete v duchu, že kvůli mému strašení článek některé lidi odradil od investování do zahraničních akcií, to ale podle mě není pravda, protože nabízím řešení, resp. těch řešení nabídnu několik v dalším dílu, takže já tady snad ten bad guy nejsem.
Takhle jsem to určitě nemyslela – že bych vás chtěla kritizovat. Nicméně určitě by bylo dobré ve vašem článku zmínit, že existuje spousta kvalitních společností (investic), které lze obchodovat u amerických (i jiných) brokerů s domicilem v jiných zemích, na něž se dědická daň nevztahuje. On to není v poslední době první článek na toto téma a někteří čtenáři by si to mohli zkratkovitě vyložit tak, že vlastně nemá smysl do zahraničních aktiv mimo EU investovat. Četla jsem více takových příspěvků pod jiným článkem na toto téma.
Jinak přeji zdar vaší práci a určitě si ráda přečtu další díly – zvláště co se týče investování přes právnické osoby.
Mějte se fajn.
Děkuji, tuto možnost zmíním ve druhém dílu.
Moc díky za článek. Dosud jsem pravidelně investovala do akcii Berkshire Hathaway, kupovala jsem přes NYSE BRK.B. Chápu správně, že na tuto akcii se vztahuje dědická daň? Je řešeni kupovat na Xetře ETR: BRYN?
Tohle je velmi dobrý dotaz. Musel jsem se do IB podívat na specifikaci této akcie a její ISIN je US0846707026. Všechno, kde začíná ISIN písmeny US bohužel patří do US situated assets, takže tohle řešení nebude. Samozřejmě je rozdíl, jestli to držíte u ryze EU brokera nebo amerického. Budu to rozvádět v dalším pokračování hned, jak budu mít trošku volného času.
Držím u EU brokera (fio). Snad se z příštího článku dozvím, že si s dědickou daní nemusím dělat starosti :D
U Fio si s tím dělat starosti nemusíte. Aspoň prozatím.
Hezký den, pochvala za tento blog! Omlouvám se za trochu off-topic, ale když už se zde nakously daně, dokázal by mi tu někdo osvětlit jak funguje srážková daň 10% na americká ETF (+MLP atd.) při prodeji? Co daň z kapitálového zisku při držbě aktiv z US? Mají také nějaké časové testy, které danění osvobozují jako u nás v ČR? Mohu si jen tak uprodat větší část portfolia aniž by mi třeba vznikla nějaká povinnost vůči IRS? :) Děkuji
Dobrý den, off-topic. Napište mně soukromou zprávu přes kontaktní stránku.
Velmi pekne napsany clanek!
Mel bych bych doplnujici 2 dotazy – mozna az velmi detailni… ;-))
1/ Pokud clovek ma ucet u IB Ireland….je to skutecne brano jako “U.S. based broker”? Z prekladu bych rekl, ze “U.S. based broker” znamena, ze broker je na teritoriu U.S. nebo teritoriu regulovanem U.S. predpisy. IB Ireland je sice vlastneny IB corporation, ale nemyslim ze je “U.S. based” (je v Irsku) ani “U.S. regulated” (je regulovan Irskymi zakony). Vsude se docitam ze IB Ireland spada do kategorie “U.S. based brokers”, ale Jsem z toho tak trochu Nejsem si ale v tomto vykladu jisty….pouze muj nazor.
2/ Pokud clovek vlastni pouze ETF (s domicilem v Irsku) u “U.S. based” brokera. Znamena to, ze broker dle zakona v pripade umrti automaticky uvolnuje akcie ETF s domicilem v Irsku a nebo stejne musi obdrzet potvrzeni od IRS a teprve az pak je vse uvolneno tax-free?
ad 1) Nevím, jestli je IB právně braný přímo jako US based broker, každopádně se na irský a maďarský IB estate tax bohužel vztahuje. Mám to potvrzené přímo od podpory Lynx brokera. Dokud nemá dědic potvrzení od IRS o vypořádání dědické daně, broker blokuje aktiva na účtu. Problematice se budu věnovat v následujícím pokračování.
ad 2) Tak tohle upřímně netuším, ale z logiky věci by měl zadržoval pouze aktiva přímo se týkající estate tax. Úplně mně nedává smysl, proč by blokoval komplet všechno.
Dobrý den,
nenašel jsem na toto téma článek, tak se zkusím vetřít takto trošku nemístně sem, případně tímto dávám tip na článek. Celkem čerstvě jsem oprávněný ke vstupu do Stock Yield Enhancement Program (SYEP) a dost o tom přemýšlím. Dost by mě ale zajímaly právě zkušenosti zdejší komunity se SYEP? Z toho, co jsem zatím načetl, mi to přijde jako celkem rozumná možnost, jak získat nějaké “kapesné” navíc a jsem spíše rozhodnutý do toho jít. Zároveň mám ale řadu dividendových titulů, které navíc pro SYEP vypadají docela zajímavě, a dočetl jsem se, že když budu mít tyto akcie v SYEPu, mohu místo dividendy dostat payement in lieu (neznám českou terminologii), což např. u US tax rezidentů vede k vyššímu zdanění. Hrozí tento problém i u nás, že by se payment in lieu danily jako běžný příjem, nikoli jako dividenda? A jaké ze obecně máte se SYEP zkušenosti?
Pokud je někde na blogu lepší místo, kam dotaz nahrát, prosím, o přesměrování.
Zdravím, vezmu to ve zkratce, protože tohle je opravdu offtopic. Podle mě by se Payment in lieu měl opravdu danit jako kapitálový příjem a nikoliv jako dividendy. Z hlediska zdanění tam podle mě není žádný rozdíl.
Já jsem SYEP zkoušel a nestálo to za to z povahy titulů, které držím v portfoliu – akciové indexy. Zajímavé to může být pouze v tom případě, že držíte takové tituly, které mají vysoký short interest a tím pádem i vysoké náklady na půjčení. Pokud držíte blue chips, pravděpodobně budete z programu zklamaný. Jenom bych doplnil, že SYEP není žádný prémiový program nabízený vybranému okruhu klientů IB, dostane se do něj kdokoliv a výdělky jsou, dle mé zkušenosti, v případě top akcií zanedbatelné.
Ahoj,
díky za výborný úvodní článek :-). Danění dědictví je důležité a u akcií někdy bohužel dost nepříjemně překvapivé téma. Už je v plánu pokračování?
S pozdravem
L.
Ahoj, díky, jsem rád, že se líbí. Abych byl upřímný, tak mám teď v hlavě trošku jiný témata, kterým bych se tady rád věnoval. Ale samozřejmě když jsem tohle téma nakousl, tak bych jej rád dokončil, pravděpodobně dalšími dvěma díly, ale nechci se do toho nutit, takže budu pokračovat, až na tuhle problematiku dostanu zase chuť ;-)
Přimlouvám se za ten další díl
A jak tuto otázku řešíte Vy?
Jakou otázku?
Dobrý den,
O dané dani již nějakou dobu vím a jsem Vám velmi vděčný, že jste se tomu tak komplexně věnoval. Jelikož už mi taky není 20 ani 40 a mé investiční portfolio je prakticky celé v ISINech, nejenže by daň byla likvidační, ale je mi jasné, že v případě mého úmrtí nikdo ani neinformuje pozůstále o tom, kde jaké účty mám v zahraničí a investice. A nedokáži si představit, jak členové mé rodiny, kteří ani neumí plyně komunikovat v angličtině budou řešit v USA dědictví.
Navíc nikdo nevíme, jak může nedoplatek u IRS se projevit.
Pokud např. zemřu, nechám tam opravdu velký nedoplatek na dani a např. děti pak budou chtít do USA, může taky hrozit, že je na prvním americkém letišti obrátí zpět do Evropy, že je nepustí do USA kvůli danovym nedoplatkům v rodině.
Dokázal byste mne nasměřovat na nějakého právníka (notáře), který danou věc dokáže řešit? Tzn. potřebuji někoho, kdo by se mnou již nyní dokázal sepsat smlouvu o zastoupení v případě mého úmrtí (buďme realisti, stačí autonehoda či cokoliv), uměl anglicky a dokázal celou věc řešit u IRS a brokera ?
Děkuji velmi uctivě a děláte velmi dobrou práci
Patočka
Dobrý den,
vezmu to popořadě:
1) Když píšete, že je celé vaše portfolio v ISINech, máte tím asi na mysli US ISINy. Protože každý ticker obchodovaný na regulované burze musí mít ISIN.
2) V případě umrtí opravdu nikdo nikoho neinformuje. Brokeři takovou povinnost nemají, protože se o úmrtí svého klienta těžko dozví.
3) To, že je na prvním letišti vrátí zpátky do EU je podle mě ještě ta lepší varianta. Je klidně i pravděpodobné, že vás na hranicích zadrží a dokud daň nezaplatíte, nepustí vás, což mně potvrdil i můj kamarád Honza Betlach, který byl podobné situace svědkem.
4) Bohužel, na rozumného právníka pro zastoupení v případě smrti nemám kontakt. Já to řeším tak, že můj daňový poradce a zároveň i velmi dobrý kamarád má veškeré informace o tom, kde mám jaké peníze (dělá mně přiznání a vše kolem každý rok). S ním jsem domluvený, že v případě mé smrti pomůže pozůstalým se získáním peněz z většiny zdrojů. Není to ideální řešení, ale prozatím mně to tak vyhovuje. Jiný způsob by mohl být třeba takový, že byste mohl alespoň sepsat, kde všude máte peníze uložené a k tomu alespoň přidružený email nebo číslo brokerského účtu, aby rodina věděla, odkud se snažit peníze získat. Tento dokument uložit na bezpečné místo (trezor) a ideálně na více míst. Jako další řešení mě napadá, že IB má možnost založení joint accountu, kde bude figurovat vaše manželka, konkrétně se jedná o typ “Joint Tenants with Rights of Survivorship”, ale tady zase pozor na daňové konsekvence. Poslední možností je založení svěřenského fondu, což je poměrně složité a bude zapotřebí specializovaná firma.
Tuto problematiku chci dále rozvést v některém z příštích dílů, ale kdy přesně se k tomu dostanu, raději nebudu slibovat.
Zdravím, chtěl bych se zeptat, zdali nevíte jakým způsobem, nebo z jakého předpisu vychází pravidla pro vyměření daňového základu pro stanovení dědické daně? Bude se dělit dědictví pro stanovení sazby dědické daně na jednotlivé dědice nebo se zdaní vše dohromady? Případně, jestli nevíte z jakého ustanovení vychází daňový domicil u ISIN ? Děkuji.
Zdravím, nejsem na tohle téma žádný odborník, ale tipnul bych si, že americkým úřadům bude celkem jedno, kolik dědiců je v dědickém řízení. Takže můj odhad je, že se zdaní vše dohromady, a to, jak jednotlivý dědicové poskládají celkovou dlužnou částku, bude záležet pouze na nich samotných, resp. na dohodnutých pravidlech v rámci dědického řízení v dané zemi. Druhé otázce nerozumím, pokud začíná ISIN US, potom se jedná o produkt z USA, pokud začíná IE, potom je domicil irský atd.
Dobrý deň,
faktom je, že SR aj ČR majú s USA uzavretú Zmluvu o zamedzení dvojitého zdanenia. Čo podľa mňa chýba skutočne dobrej práci autora o ozrejmenie dedičskej dane z US akcií je to, že sa nevenuje podrobnému posúdeniu článkov týchto zmlúv z pohľadu toho, či náhodou nepokrývajú aj túto oblasť o.i.aj preto, že SR aj ČŘ majú dedíčské dane vo výške 0%.
Doporučujem si ju pre pochopenie komletne pozrieť úplne celú, pretože nie som jediný s názorom, že tieto medzinárodné Zmluvy o ZDZ pokývajú aj túto oblasť teda oblasť dedičských daní. Tak ako som sa nedopátral k prípadu, že by niekoho u nás riešil IRS tak som sa nedopátral ani k exaktnému právnemu výkladu dotknutých článkov Zmluvy o ZDZ.
Je pravdepodobné, že aj po naštudovaní Zmluvy o ZDZ ČR a SR nám to úplne jasné nebude a tak nám ostane to obligátne – každý nech si urobí ako sám chce.
Váš komentář mě fascinuje hned z několika důvodů, vezmu to postupně:
1. Pokud jste někde nový, asi není úplně nejchytřejší začínat svůj první komentář ve stylu: “Co podle mě chybí skutečně dobré práci autora…”. Co začít třeba: “Díky za info, bylo to přínosné. To, co se mně nezdá, si nastuduji sám” nebo “Díky za info, nesouhlasím s tím, co je zde napsané, protože…”. Přestaňte mě zde poučovat jako nějaký učitel svého studenta na střední škole, nejsem zde na to zvědavý. Nemám nic proti konstruktivní kritice, ale vše v rámci slušného chování.
2. Buď jste článek nečetl dostatečně pozorně nebo jste neporozuměl psanému textu, protože mám zcela jasně v článku uvedené, že: “Česká republika má s USA uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, ale ta se vztahuje pouze na daň z příjmu a daň z majektu, nikoliv na dědickou nebo darovací daň (Sdělení č. 32/1994 Sb.).” Kromě toho, na rozdíl od vašeho komentáře, který je pouze domněnkou, mám celý text řádně odcitovaný, a to z kvalitních a věrohodných zdrojů. Ale abych kompletně rozptýlil vaše obavy, že to, co je napsané v článku, není nesymsl. Kontaktoval jsem napřímo český Lynx broker (Interactive Brokers) a ti mně zcela jasně potvrdili, že všechny účty u IB podléhají americké dědické dani a dokud nedojde k vypořádání vůči IRS ze strany dědiců, je veškerý majetek na účtu blokovaný. Snad se o tom rozepíšu v některém z následujících dílů.
Dobré ráno,
som rád, že som vás z cela netradične zaujal. Ja som vás pochválil za skutočne dobrú prácu. A to je nielen zjavne slušné ale aj podstatné k vašej práci. Tak sa zbytočne neurážajte, za moju malú výtku, ale ani mne prosím nediktujte, ako mám prípevok pre vás formulovať. A váš výklad som čítal a zväčša pochopil.
Lynx je jeden z mojich brokerov ale mne takú odpoveď nedali. To že sa zablokuje účet na potrebu dedičského konania je bežné ale oznámenie IRS nerobia. V prípade priameho investovania cez IB info nemám.
Ja chápem vašu reakciu na môj koment, ak by totiž bol k veci relevantný a ZoZDZ by predsa len túto oblasť pokrývala tak by vaša dobrá práca vyznela nazmar. Čo však jej hodnotu vôbec neznižuje aj preto, že to skutočne vyzerá tak, že americký IRS je k veci rozhodný bez ohĺadu na medzinárodné zmluvy. Ale to nemusí byť pravda. To že niektoré západné krajiny to majú ošetrené sóĺo zmluvou vo vlastnom daňovom systéme ešte neznamená, že ZoZDZ SR je v tomto ohľade irelevantná.
Nižšie uvediem citáciu časti ZoZDZ SR s USA a tým sa s vami rozlúčim. Nech si to každý čitateľ vyhodnotí ako chce a urobí ako chce ale ja sa stotožňujem s názorom, že aj americký IRS by mal medzinárodné zmluvy rešpektovať.
S pozdravom
A.Polák
Takže k veci si konkrétne dovolím uviesť relevantné časti Zmluvy SR s USA o ZDZ, zmluva ČR je zrejme obdobná …citujem:
Článok 25
Zásada rovnakého zaobchádzania
1.
Štátni príslušníci jedného zmluvného štátu nebudú v druhom zmluvnom štáte podliehať žiadnemu zdaneniu ani povinnostiam s ním spojeným, ktoré sú iné alebo ťaživejšie ako zdanenie a s ním spojené povinnosti, ktorým podliehajú alebo môžu podliehať príslušníci tohto druhého štátu za rovnakých okolností….
a odstavec 7:
7.
Ustanovenia tohto článku sa bez ohľadu na ustanovenia článku 2 – Dane, na ktoré sa zmluva vzťahuje, budú vzťahovať na dane akéhokoľvek druhu a charakteru ukladané jedným zo zmluvných štátov alebo jeho nižším správnym útvarom alebo miestnym orgánom tohto štátu.
Koniec citátu.
Dobře, možná je mezi námi určitý nesoulad z toho důvodu, že vy citujete slovenskou verzi, kdežto já jsem se zaobíral českým výkladem. Přiznám se, že slovenské zákony a smlouvy vztahující se k dané problematice opravdu nastudované nemám, celou věc jsem bral ze svého pohledu českého občana.
Ještě k té vaší pochvale za moji práci: pravděpodobně nerozumím dobře slovensky, protože já jsem z vašeho komentáře žádnou pochvalu nevycítil, a to ani po vašem upozornění.
Ešte som sa nestretol s tak hlbokým výkladom a verejne známymi súvislosťami k tejto otázke a to som skutočne u vás ocenil. Je tiež pravdou, že mladá česká ale aj slovenská generácia si už tak dobre rečovo nerozumejú čo je v súvislosti s rozdelením našich štátov pochopiteľné. Ja, vzhĺadom na to, že som odhadom o 2 generácie starší ako vy, rozumiem česky dobre. O tú vec sa teda zaujímam….váš investičný horizont je ešte nekonečný.
Prajem vám všetko dobré a ATH vašich investícií.
A.Polák
Děkuji. Jsem čtyřicátník. Jestli jste o dvě generace starší, tak vám bude hádám něco kolem 80 až 90 let? I přes svůj relativně mladý věk si troufám tvrdit, že slovensky rozumím poměrně obstojně.
Taktéž přeji ať se daří!
Schválně jsem se kouknul na naše znění zákona a opravdu je to v uvedených bodech stejné, jako slovenská verze. Viz článek 25 zákona č. 32/1993 Sb.:
Odst. 1.
1. Státní příslušníci jednoho smluvního státu nebudou podrobeni v druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a s ním spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeni státní příslušníci tohoto druhého státu, kteří jsou ve stejné situaci. Toto ustanovení se bude uplatňovat i na osoby, které nejsou rezidenty jednoho nebo obou smluvních států. Avšak pro účely zdanění Spojených států, státní příslušníci Spojených států, kteří podléhají zdanění na základě celosvětového zisku, nejsou ve stejné situaci jako čeští státní příslušníci, kteří nejsou rezidenty Spojených států.
Odst. 7
Ustanovení tohoto článku se bez ohledu na ustanovení článku 2 (Dane, na které se Smlouva vztahuje) budou vztahovat na daně jakéhokoliv druhu a charakteru ukládané jedním ze smluvních států, nebo jeho nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu.
Po rychlém přečtení se opravdu zda, že by podle tohoto měli mít čeští občané v případě dědické daně stejný přístup jako v USA, kde ty sazby pro uplatnění daně jsou podstatně výše. Otázkou samozřejmě je, jak to vykládají v US. Každopádně je to zajímavý postřeh a zkusím kvůli tomu napsat na MFČR.
Obecně mi přijde nešťastné, jaký je v této oblasti celkem informační vakuum.
Dobrý den,
velmi děkuji za celé toto téma a za zpracování ze strany FinHackera. Ohledně smlouvy o zamezení dvojího zdanění a jeho článku č. 25, tak po dotazu na MF je vyjádření MF následujcí:
“Se závěry (stejný přístup ze strany IRS vůči českému daňovému rezidentovi a vůči americkému daňovému rezidentovi) ohledně výkladu a praktické aplikace čl. 25 Smlouvy, které uvádíte, nemůžeme v žádném případě souhlasit. Pro celou situaci je totiž důležitá poslední část prvního souvětí čl. 25 odst. 1 Smlouvy, která zní „kteří jsou ve stejné situaci“. Není tedy možné srovnávat dvě osoby, z nichž jedna je daňovým rezidentem USA a druhá není. Takovéto osoby nejsou pro účely čl. 25 Smlouvy „ve stejné situaci“, jinými slovy pro účely zajištění nediskriminace je možné porovnávat situaci např. českého státního příslušníka a amerického státního příslušníka, kdy jsou obě tyto osoby daňovými rezidenty USA apod.”
Díky za doplnění a upřesnění celého výkladu. Už u Antona jsem dost pochyboval o správnosti a logičnosti jeho domněnky a jsem rád, že jste si dal práci s kontaktoval FÚ, který to celé vyvrátil. 👍
Zaprvé obligátní poděkování autorovi za podrobné rozebrání tématu. Předpokládám správně, že slibovaný druhý díl zatím není a ani brzy nebude? Škoda, opravdu by mne zajímal.
Ale k tématu – interpretace MFČR mi připadá přitažená za vlasy. Celá smlouva je o zamezení dvojího zdanění a týká se osob, které jsou daňovým rezidentem jednoho nebo druhého státu. Všechny situace řešené smlouvou tedy popisují zdanění rezidenta jednoho státu vůči zdanění rezidenta druhého státu. Porovnávání zdanění dvou rezidentů stejného státu je zcela mimo záběr této smlouvy (mohlo by být řešené třeba nějakou antidiskriminační legislativou na úrovní toho kterého státu, ale rozhodně ne mezinárodní smlouvou). Podle mne tedy to, že se ty dvě porovnávané osoby liší svou daňovou rezidencí je a priori předpoklad vyplývající z kontextu smlouvy a zjevná správná interpretace “být ve stejné situaci” je tedy že jsou ve stejné situaci až na různou daňovou rezidenci. Pokud by to tak nebylo, nemusel by ten článek ve smlouvě vůbec být, protože by neměl vůbec nikoho, na koho vy se vztahoval.
Co si o tom myslíte? Pochopil jsem něco špatně? Nebo mám zavolat na IRS že jim už z ČR a Slovenska nic platit nebudeme? :-)
Děkuji, jsem rád, že se článek líbil. Ano předpokládáte správně, druhý díl prozatím neexistuje. Nechci slibovat žádné datum, ale mám v plánu jej někdy dopsat. Bohužel jsem posledních několik měsíců velmi pracovně vytížený a na psaní blogu nemám moc pomyšlení.
Podle mě už v tom hledáte něco víc, než co bylo napsáno. Stále to chápu tak, že smlouva o zamezení dvojího zdanění se zkrátka v případě ČR vs US netýká dědictví a z toho vycházím. A jak jsem zde psal několikrát, Lynxbroker (počeštěný IB) mně potvrdil, že sice v případě dědického řízení žádné automatické oznámení IRS nedělají, ale pokud je hodnota US aktiv na účtu vyšší než 60.000 USD, je potřeba, aby dědic/notář vyplnil u IRS formulář 706-NA a obdržel “Tax Certificate”, na základě kterého broker aktiva uvolní.
Ohledně toho pokračování – chápu, že celý článek je spousta práce a počkám si, ale tady v diskuzi bylo řečeno, že víte něco ohledně toho, jak to řeší Fio. To by mne asi zajímalo nejvíce. Můžete tedy prosím něco napsat k této konkrétní otázce? Nebo nesmíte ani naznačovat? :-)
Diskuzi o interpretaci smlouvy o dvojím zdanení vnímám čistě jako akademickou, protože je stejně podstatné pouze to, jak to interpretuje IRS a o tom nejsou žádné pochyby. I přesto ale ještě pár postřehů, které nemusí být úplně relevantní, ale možná také nejsou úplně nerelevantní.
Zaprvé jsem si znovu přečetl co psali Anton a Jan výše a myslím, že máte pravdu. Ve formulaci se nemluví o daňových poplatnících, ale (narozdíl od většiny smlouvy) o státních příslušnících. V tom případě dává smysl, že různá daňová rezidence může být považovaná za odlišnou situaci.
Nicméně je ještě jedno jednodušší vysvětlení, a sice že daň jako taková je stejná pro americké rezidenty i nerezidenty – to co se liší není samotná daň, ale kredity, které se vůči ní mohou uplatnit. A to je přece naprosto běžná věc, i čeští daňoví rezidenti si mohou uplatnit výrazně více daňových kreditů na daň z příjmu (odečitatelných položek) než nerezidenti (na děti, manželku, úroky z hypotéky, atd.)
A ještě jedna věc, proč je to ze strany IRS zcela logické – dokud ten dědic zůstává rezidentem USA, tak na ten majetek IRS pořád “dosáhne”. Zisky z majetku bude dědic dál danit, atd. Jakmile se majetek vyvede ven z USA, IRS už nad ním ztrácí kontrolu a nemá z něj nic. Myslím, že je to víceméně jen část systému opatření, který má IRS proti vyvádění amerického majetku do daňových rájů (který je značně propracovaný) a pár nerezidentů z ČR je jen “collateral damage”.
A pro ty, komu přijde, že je strašně nespravedlivé, že některé země (Kanada, Německo, Austrálie) jsou od daně osvobozené smlouvami o zamezení dvojího zdanění a ČR ne, tak je potřeba si uvědomit že to jsou smlouvy o zamezení DVOJÍMU zdanění (ne o zamezení zdanění) a ty smluvní strany uplatňují nějakou podobnou daň na svojí straně, takže dědic pořád něco zaplatí. V ČR žádná taková daň není, takže není čemu zamezovat, daň se zaplatí jen jedna (americká) a je to tak v pořádku. Nekontroloval jsem všechny ty smlouvy, ale namátkově: Kanada – dědická daň (ovšem spravedlivější než v Americe, protože se dají uplatnit nějaké náklady), Austrálie – není dědická dań, ale zděděné akcie se počítají jako že byly získané s náklady 0, takže při prodeji pak dědic zaplatí daň z příjmu natvrdo z celé částky prodeje (v ČR se dědictví počítá jako získané za FMV v okamžiku zdědění), Německo – dědická daň existuje. Španělsko – dědická daň ještě vyšší než v USA.
Co podle mého názoru opravdu nefér je, je to, že IRS se odmítá zabývat náklady a místo aby zdanila jen zisk, zdaní natvrdo celou hodnotu majetku. Na jednu stranu je to pochopitelné, protože u zemřelé osoby se náklady obtížně prokazují, ale na druhou stranu si tím jen šetří technické problémy za cenu toho, že poplatník zaplatí o dost více. Kanadská CRA je v tomto spravedlivější, protože při zdědění udělá deemed disposition, tzn. jako by se to v ten okamžik prodalo, včetně uplatnění nákladů proti příjmům.
Přístup IRS je brutální, pokud se má dědit postupně z generace na generaci a platí se potom znovu a znovu. Není se co divit, že to Američani obcházejí a odkazují majetek vnukům a pravnukům, a to, že proti tomu IRS aktivně bojuje a přeskakování generací penalizuje už mi hlava opravdu nebere.
Omlouvám se za dlouhý příspěvek. Pokud jste dočetli až sem, tak gratuluju k trpělivosti a děkuju za pozornost.
Zde je moje komunikace s FIO ohledně estate tax…
1. email
Dobrý den, pane XXXXXX,
děkujeme za dotaz. Cenné papíry se převedeu ze zemřelého na dědice na základě pravomocného usnesení o dědictví. Listinu je třeba na pobočce banky ponechat v originálu nebo úředně ověřené kopii. Poplatek za provedení služby je 14,5 USD za ISIN a stranu (účtuje se jak zemřelému tak dědici).
2. email:
FinHacker: Děkuji za vaši odpověď. Mohu vás ještě požádat o upřesnění druhé části mé otázky: Do jaké míry by dědické řízení mohla ovlivnit americká estate tax (dědická daň) v případě, že jsou na obchodním účtu zemřelého (fyzická osoba) u Fio drženy americké cenné papíry?
Fio: Váš dotaz není dotaz na banku, ale na daňového poradce. Daňové poradenství není Fio bankou poskytováno.
Jak je vidět z komunikace, tak Fio se k celé záležitosti staví přesně tak, jak jsem čekal, tedy lehce arogantně a bez zájmu.
Díky, to odpovídá i mým dosavadním zkušenostem. Teoreticky by to mohlo znamenat, že budou IRS zcela ignorovat, protože americké papíry drží přes US prostředníka (Pershing LLC) takže technicky by k žádnému zablokování nikde dojít nemělo. Úplně jisté mi to nepřijde, ale každopádně díky za sdílení poznatku.
Ano, myslím si, že budou IRS ignorovat a dost pravděpodobně nikde nic hlásit nebudou, stejně tak ani blokovat jakýkoliv asset.
Kdyz jsem se na to osobne ptal investicniho poradce ve Fio bance, tak mi trochu nejiste rekl, ze americke papiry jsou psany primo na jmeno Fio banky, takze IRS nic nehlasi, protoze Fio banka vystupuje jako vlastnik. Jestli vedel, o cem mluvi, tezko rict…
Děkuji za zajímavý článek. Říkal jsem si, že se mě to týkat nemusí, protože investuji přes IB do ETF s Evropským domicilem na Londýnské burze (IWDA, CSPX), ale pak mě napadlo se podívat, jak je to s dědickou daní v UK a ejhle – těch 40% tam mají taky. Výhoda oproti USA je, že se daň platí až od částky 325tis liber :-)
Každopádně, čím jsem starší, tím větší riziko spatřuji v tom, že pokud by se mnou něco nečekaně stalo, tak nikdo z rodiny nebude schopen mnou investované prostředky vůbec dohledat, natož řešit nějaké mezinárodní daňové otázky.
Pokud investuješ do evropských UCITs, dědická daň se tě netýká z několika důvodů:
1. Většina UCITs fondů mají irský domicil a nikoliv UK.
2. Pokud držíš US/EU akcie přes irský IB, dědická daň by se na tebe vztahovat neměla, protože se vyloženě nejedná o majetek irského původu (US/EU akcie). Pokud bys měl na účtu akcie irských společností, dědická daň by se tě pravděpdoobně týkala taky, ale v jiném případě nikoliv.
Za mě jsou UCITs jedinou rozumnou a nejefektivnější formou, jak se dědické dani z akcií téměř jistě vyhnout.
Zdravím,
uvádíte že Lynx požaduje potvrzení od IRS, jinak US aktiva neuvolní, ale já mám z podpory Lynx jinou odpověď.
Nejprve moje otázka na Lynx:
..když v případě úmrtí majitele účtu dostanete od notáře info o tom, kdo má akcie zdědit (tj po skončení dědického řízení), jak postupuje poté Lynx?
Přepíše jednoduše akcie na nového majitele a hotovo? Nebo Lynx požaduje i nějaké potvrzení o zaplacení dědické daně v USA a teprve poté převede akcie?
Odpověď od Lynx:
v tomto případě takové potvrzení nepožadujeme. Dědictví účtu je uznáno na základě rozhodnutí soudu, který v daném dědictví rozhoduje. S dědicem se následně domluvíme, zda si přeje aktiva prodat a prostředky vyplatit nebo si u nás otevře vlastní účet a nechá si převést aktiva na jeho nový osobní LYNX účet.
… Je tedy možné, že je rozdíl, zda máme účet přímo u IB a nebo u Lynx (který se řídí i českými zákony – vždycky totiž dědic bude mít notářské potvrzení)?
To je ale velmi zvláštní, protože já jsem od nich dostal přesně tuto odpověď s ohledem na estate tax:
ČR nemá se Spojenými státy uzavřenou smlouvu ohledně tzv. estate tax treaty (volným překladem – daň z pozůstalosti). V důsledku toho podléhají akcie v amerických korporacích dani z pozůstalosti podle amerických zákonů v rozsahu, v jakém hodnota pozůstalosti v okamžiku smrti přesáhne 60 000 USD. Sazba závisí na velikosti aktiv; maximum je 40 %. LYNX/InteractiveBrokers mají zákonnou povinnost na vyžádání poskytnout informace příslušným daňovým úřadům, v případě že o to budou požádáni.
Pokud hodnota amerických aktiv přesáhla výše zmíněných 60 000 USD, je třeba vyplnit formulář 706-NA a získat od IRS daňové potvrzení.
Hmm, napadají mě z toho tyto závěry:
1) Z Lynx dostaneme pokaždé jinou odpověď, podle toho, kdo nám zrovna odpoví (nebo jak se vyspí). Tedy v případě problému s dědictvím je třeba to dědictví posílat opakovaně do té doby, než bude mít službu pracovník, který to udělá po našem. V případě že se tomu budou bránit a ptát se proč to opakovaně posíláte, trvat na tom, že čekáte, až bude mít službu jiný pracovník (nebo já bych jim předložil email, který jsem od nich dostal – viz výše).
2) Možná se ta US daň vymáhá pouze v případě, že nárokujete dědictví jen tak bez soudu / notáře. (Třeba to tak v nějakých zemích lze). V ČR to vyřeší notář a máme od něho potvrzení o zaplacení daně / notáře a získáme papír, dle kterého to prostě Lynx musí převést. Však také píšou, že by si to IRS musel sám vyžádat (což asi půjde těžko, neboť to sotva zjistí).
ad 2) Nejsem si úplně jistý, jestli to, že si to Lynx bude dělat po svém, se bude líbit centrále Interactive Brokers. Lynx je pouze introducing broker IB, takže se s ním pojí i veškeré závazky a povinnosti, jako s kýmkoliv jiným pod IB, IMHO.
Opravdu výborný článek, moc díky. V současné době řeším přesně tuto otázku ve Fio a čekám na jejich odpověď, jakmile budu vědět, přidám sem poslední aktualizaci.
Jen si dovolím jednu otázku – z čeho vyplývá, nebo kde se dá dohledat ta často zmiňovaná hranice, že osvobození od daně je omezené do 60 000 USD a zdanění tak podléhá až majetek nad tuto částku?
Děkuji
Jsem rád, že se článek líbí. Ten limit 60.000 USD vychází přímo ze stránek IRS.org, konkrétně zde.
Dobrý den,
děkuji moc za perfektní rozbor ohledně dědické daně. Chtěl bych si jen ujasnit záležitost ohledně zahraničních společností obchodovaných v USA na NYSE jako ADR. Ve více článcích k dědické dani jsem si všiml, že je uváděno, že dědická daň se netýká ADR, ale zároveň je uváděno, že se týká všech obchodních instrumentů s TICKEREM začínajícím USXXX. Ve Vašem výkladu, je jako příklad zmiňována BABA, na kterou by se dědická daň neměla vztahovat, ale i BABA ADR ticker začíná USXXX. Zrovna tak i další firmy, obchodované jako ADR na NYSE, které mají daňový domicil mimo USA, jako např. TOTAL, BATS, BP atd. začínají TICKER USXXX, což by to znamenalo, že by se na ně vztahovala dědická daň. Stručně řečeno, když bude nikdo držet ADR zmíněných evropských firem nakoupených na NYSE, vztahuje se na ně dědická daň?
Děkuji moc a přeji hezký den,
Zde si vypůjčím odstaveček z Lexology.com, což je pro mě důvěryhodný zdroj:
Nerad bych, aby to vypadalo, že pláču na špatném hrobě, protože v komentářích zaznělo, že ta poslední instance, která nakonec rozhodne je IRS a buď jí něco zajímá a nebo nezajímá, nicméně já třeba pracuji následovně. Mám účet u IB (IBEI) a mimo vlastních prostředků mám na tomto účtu také prostředky z vlastního s.r.o. a to tím způsobem, že na tyto peníze udělám smlouvu o zápůjčce peněz. Tak je na čas vyndám z s.r.o. a když je potřeba, vrátím je. Pořád je to závazek/pohledávka. Čili, z pohledu této dědické daně to nejsou mé prostředky (fyzické osoby). Zrovna tak bych tam mohl takovouto smlouvou mít další finance. Myslíte si, že je to cesta se vyhnout zdanění, když je jednoznačně prokazatelné, že to nejsou finanční prostředky předmětné fyzické osoby? Pominu fakt, že tahle daň je tak šílená, jak jen může být a to i když se vztahuje na vlastní, neřkuli na cizí finance.
Rozumím vaší otázce, ale tohle už je tak specifické, že si netroufám jakkoliv radit. Pokud to ale vezmu čistě z logiky věci, tak se domnívám, že tento styl financování by se estate tax nevyhnul, protože…
V rozhodnutí o uvalení estate tax hraje zásadní roli, zda jsou akcie vlastněné fyzickou osobou. Pokud jsou vedené na jejím účtu, estate tax se na ně pravděpodobně vztahuje bez ohledu na to, že byly financovány externí půjčkou. Americké daňové úřady (IRS) se zaměřují na to, kdo má vlastnická práva k majetku. Pokud fyzická osoba investovala peníze z půjčky do amerických akcií na svém jméně, tento majetek je součástí jejího estate pro účely daně, protože půjčka nemění skutečné vlastnictví akcií.
Tolik moje 2 centy k této problematice. Ještě jednou opakuji, že se jedná pouze o domněnku z mojí strany.
Informace z konce minulého týdne od FIO. Dědické i darovací řízení US ISINů bez ohledu na hodnotu portfolia u nich probíhá podle českého práva, vydavateli CP nic neoznamují a oznamovat nebudou, pokud k tomu nebudou vyzváni. Cenné papíry jsou uloženy na Master účtu FIO banky, idividuální vlastník je pro vydavatele CP “neviditelný” Zda se to dá risknout a jak dlouho to ještě vydrží, musí asi každý zvážit sám.